Česko se loučí s Gottem. Na Žofín proudí davy, lidé odcházejí v slzách

Na pražském Žofíně se dnes veřejnost loučí se zpěvákem Karlem Gottem. Na místě posledního rozloučení jsme byli už v osm hodin ráno, o více než 9 hodin později není situace moc odlišná. Fronta sahá až na Janáčkovo nábřeží na Smíchově a je teď o několik desítek metrů delší. Na konec fronty se právě řadí rodina z východočeských Pardubic. "Vyráželi jsme až po práci," říká nám žena. Od žofínského paláce, kde se lidé mohou Gottovi naposledy uklonit, ji tou dobou dělí více než hodina. U Národního divadla, na druhém břehu Vltavy, totiž zpovídáme jednoho z fanoušků, který nám říká, jak dlouho již ve frontě stojí. "Tři čtvrtě hodiny," prozrazuje. Jeho samotného přitom dělí od budovy ještě přinejmenším pár desítek metrů i minut.

Jisté změny oproti ránu ale přece jen pozorujeme. Přibyli mladší lidé, kteří byli ve škole či práci. Jde jen o další důkaz, že Gott byl fenomén, který dokázal oslovit všechny věkové kategorie. Nápoje od záchranářů, kteří společně s policisty celý den dohlíží na poklidný průběh akce, tak přijímají lidé napříč generacemi. Všichni ale nemají nekonečnou trpělivost. Sice jen jednotky lidí to vzdávají už ve frontě, další si však odpustí podpis do kondolenčních knih, na který se stojí další fronta. Místo posledního rozloučení opouštějí fanoušci přes Galerii Mánes. Někteří mají evidentně na spěch, řada lidí se ovšem ani u východu nemůže ubránit slzám. Národ zkrátka přišel o velkého umělce, jehož tvorba zasáhla miliony lidí.