Pacienti po prodělané nemoci covid-19 se mohou hlásit Fakultní nemocnici Brno, která vytvoří ve spolupráci s Masarykovou univerzitou studii o této chorobě a také jejích následcích. Zúčastnit by se jí mohlo 100 až 200 lidí, uvedl dnes v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Pavel Žára. V kraji je zatím od začátku pandemie přes 600 potvrzených případů.
Data poslouží k lepší organizaci péče. Zájemci mohou volat na telefon 532 232 606 nebo 532 233 599.
Pacienti po COVID-19 se mohou hlásit na Interní kardiologické klinice. Získají pensum informací o svém stavu.https://t.co/6ODg2JBBlI pic.twitter.com/Dcxg9EBGzM
— FN Brno (@FNBrno) June 24, 2020
Na projektu se podílejí infekční a plicní lékaři, kardiologové, gastroenterologové a neurovědci. "Cílem je vytvořit účinnou a nákladově efektivní soustavnou péči pro pacienty po prodělané infekci covid-19," uvedl Žára.
Studie má zhodnotit průběh nemoci, terapii a zejména časné nebo pozdní následky choroby. "Mohou se týkat nejen plic, ale i srdce, jater nebo nervové soustavy. Se změnami po prodělané chorobě se epizodicky setkáváme již nyní, nicméně jejich skutečný vztah k chorobě, jejich závažnost ani dlouhodobá perzistence jsou nejasné," řekl Žára. Podle něj mohou následky souviset nejen s poškozením samotným virem, ale i s vlastní imunitní reakcí, prodělanými terapeutickými intervencemi či dokonce stigmatizací ze strany společnosti.
Pacienti budou sledováni rok. "Během tří návštěv, a to vstupní, za tři měsíce a za rok získají pomocí převážně neinvazivních vyšetření řadu informací o svém zdravotním stavu. Zaměříme se zejména na funkci a zobrazení plic, kardiovaskulární aparát včetně zátěžového vyšetření, dále některé laboratorní parametry nebo například i na možný vliv viru na riziko vzniku jaterní fibrózy," řekl Žára. Nedílnou součástí hodnocení je podle něj i zkoumání dopadu na psychiku pacientů, a to sledování rizika rozvoje demence, deprese nebo posttraumatické stresové poruchy.
Studii bude kontrolovat etická komise. Zařadit je možné 100 až 200 lidí ve věku nad 16 let. "Svou účastí přispějí k poznání choroby a jejímu dopadu na zdravotní stav populace," dodal Žára.
Související
V nemocnicích je s covidem na 1500 nakažených. U většiny pacientů ale nejde o hlavní důvod hospitalizace
Ředitel Fakultní nemocnice Brno na konci dubna rezignuje
FN Brno , Jihomoravský kraj , život , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák