Hasiči o letošních čarodějnicích vyjížděli k více požárům než loni

Dlouhodobý průměr je 48 požárů denně. Za posledních deset let zaznamenali hasiči nejvíce požárů poslední dubnový den před třemi lety, a to 136.

V Česku letos stejně jako před rokem platila omezení proti šíření koronaviru a oficiální akce spojené s pálením ohňů se nemohly konat. Hasiči ale varovali, že nebezpečnější mohou být menší, ale neorganizované domácí táboráky.

"Jak se dalo předpokládat, v letošním roce již lidé, i přes vládní opatření, slavili čarodějnice víc, než tomu bylo loni. Zatímco v loňském roce vyjížděli hasiči o filipojakubské noci k 71 požárům, letos jich bylo o dvacet víc, tedy 91," uvedla mluvčí hasičů.

Nárůst byl patrný ve večerních hodinách - zatímco k 16:00 evidovali hasiči 38 požárů, ve 20:00 jich bylo 72 a k půlnoci 91. Vážnější zranění si oheň vyžádal jen ve v Prusicích ve Středočeském kraji, kde pomáhali hasiči s převozem jednoho popáleného člověka. Nejčastěji hasiči vyjížděli k neohlášenému pálení a k dohašování ohnišť.

Nejvíc výjezdů měli hasiči ve Středočeském, Ústeckém kraji a v Praze. Celkem vyjeli hasiči poslední dubnový den k 404 případům. Kromě požárů to bylo 65 dopravních nehod, 142 technických zásahů nebo 27 úniků látek, dodala Studená.

Filipojakubskou noc i letos v Česku ovlivnila omezení, která mají zabránit šíření koronaviru. Nemohli slavit čarodějnice na hromadných akcích, i venku měli mít zakryté dýchací cesty. Platí i nařízení, podle něhož se nesmí sdružovat víc než dvě osoby, pokud nejsou členy jedné domácnosti. Zdaleka ne všichni ale tyto restrikce dodržovali.

Největší roli v počtu požárů při oslavách čarodějnic hraje počasí. Pokud je před 30. dubnem dlouho sucho a teplo, požár se vznítí snáz, než když je půda prosáklá vodou. Nebezpečný je také silný vítr, který žhavé uhlíky rozfouká po okolí a snadno tak chytne třeba suchá tráva. Tento rok bylo poslední den v Česku na většině území příjemné slunečné počasí, které navečer na některých místech vystřídal déšť.

Podle dávné tradice se svatojakubské noci připisuje magická moc. Svátek se původně slavil zřejmě o úplňku, který byl nejblíže dnu přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Na ochranu před čarodějnicemi se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Do dnešní doby se většinou uchovalo jen rozdělávání ohňů, při kterých se hoduje či zpívá, případně tančí a skáče přes zapálenou vatru. Někde se navíc pálí figurína čarodějnice či košťata. Na stejné datum připadá keltský svátek jara Beltine, v severní Evropě se poslední dubnová noc nazývá Valpuržina.