Kauza Diag Human: Arbitr Schwarz se obrátí na Ústavní soud, prý došlo k paradoxu

"Jiří Schwarz jako člen tříčlenného rozhodčího senátu neobdržel za svou práci rozhodce sjednanou odměnu a ani se jí na rozdíl od svých kolegů rozhodců nedomohl soudní cestou," uvedl Kovanda k tomu, že Nejvyšší soud odmítl dovolání jeho klienta.

Schwarze jmenoval členem přezkumného rozhodčího senátu v roce 2013 pražský městský soud, a to na návrh České republiky. V senátu dále zasedali Milan Kindl a Petr Kužel. Trojice rozhodců vydala usnesení, jímž arbitráž zastavila. Od státu se pak ale nedočkala odměn a začala je vymáhat soudně.

Kindl a Kužel následně získali odměnu přes tři miliony korun - Kužel rovnou, Kindl až po odvolání. V případě Schwarze ale soudy uvedly, že neměl žalovat ministerstvo zdravotnictví, ale firmu Diag Human. "Ironií osudu je, že ve všech případech rozhodovaly stejné soudy - Obvodní soud pro Prahu 2, Městský soud v Praze a Nejvyšší soud," podotkl Kovanda.

Právník doplnil, že rozporuplným chováním soudů vznikl i etický problém, když ze tří rozhodců dostali za společně vykonanou práci odměnu pouze dva.

"Pokud Nejvyšší soud jako orgán rozhodující o mimořádných opravných prostředcích není schopen sjednotit právní stanoviska a ve svém rozhodování zohlednit elementární principy předvídatelnosti a spravedlnosti soudního rozhodnutí, pak žalobci nezbývá, než se obrátit na Ústavní soud jako autoritu zajišťující ochranu zákonných práv a ústavnosti v České republice," uzavřel Kovanda.

Firma Diag Human se s Českem řadu let soudila kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Stát od poloviny roku 2013 tvrdí, že arbitráž o miliardy korun definitivně vyhrál. Usnesení o zastavení arbitráže odůvodnila trojice rozhodců tak, že věc už byla vyřešena v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména, takže všechna následující rozhodnutí nemají právní účinky.