Kolik Čechů zůstává v karanténě? ČSSZ zveřejnila novou statistiku

Lidí, kteří jsou na ochranu před šířením koronaviru v karanténě, v Česku dál ubývá. Na konci třetího dubnového týdne bylo s e-neschopenkou v izolaci asi 6500 lidí. Od Velikonoc se počet snížil zhruba o čtvrtinu. V dubnu do karantény nastoupilo celkem 11.044 lidí. Od začátku března, kdy se v Česku objevil první pacient, do izolace lékaři poslali 47.000 lidí.

Vyplývá to ze statistik elektronických neschopenek, které zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce.

Lidí v izolaci ubylo za poslední den ve všech krajích. Nejvíc jich v karanténě dál zůstává v Moravskoslezském kraji a v Praze, a to 967 a v hlavním městě 881. Počet byl v úterý ale ve všech krajích výrazně nižší než o Velikonocích. Roste v posledních dnech jen v několika okresech. Zvyšuje se na Zlínsku, Opavsku a Mladoboleslavsku, kde je v izolaci víc lidí než o velikonočních svátcích. V okrese Mladá Boleslav se množství osob v karanténě od té doby téměř zdvojnásobilo, ve Zlíně se zvedlo o pětinu a v Opavě o čtvrtinu. V některých okresech pak počet v posledních dnech stagnuje, a to třeba v Karlových Varech či Českých Budějovicích. Je ale nižší než o Velikonocích.

Množství lidí, kteří byli v karanténě, každý den postupně rostlo až do 26. března. Tehdy bylo doma s karanténní e-neschopenkou 22.400 osob. Od té doby počet klesá. Zvedne se mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech. Na konci třetího dubnového týdne bylo v izolaci zhruba tolik lidí jako 14. března, tedy dva týdny po oznámení prvního nakaženého v ČR.

Celkový počet lidí v karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být o něco vyšší. Lékaři totiž mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu. Kolik papírových formulářů doktoři poslali, resort práce a sociální správa nezveřejnily.

Do dvoutýdenní karantény museli od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března do ní šli i ti, kteří přicestovali z vybraných zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Nyní je čtrnáctidenní izolace povinná pro všechny, kteří se vracejí ze zahraničí. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě bývají také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.

Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát případně proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun. Příspěvek se stanoví ze superhrubé mzdy. Firmy mohou o kompenzaci žádat od 6. března. Do neděle 19. března úřady práce podle ministerstva dostaly 32.300 žádostí. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že úředníci za prvních deset dní kladně vyřídili 1800 žádostí firem a vyplatili peníze. ČSSZ evidovala na konci loňska celkem 283.000 zaměstnavatelů.

Související

Více souvisejících

čssz Ministerstvo práce a soc. věcí lékaři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy