Lidí, kteří jsou na ochranu před šířením koronaviru v karanténě, v Česku dál ubývá. Na konci třetího dubnového týdne bylo s e-neschopenkou v izolaci asi 6500 lidí. Od Velikonoc se počet snížil zhruba o čtvrtinu. V dubnu do karantény nastoupilo celkem 11.044 lidí. Od začátku března, kdy se v Česku objevil první pacient, do izolace lékaři poslali 47.000 lidí.
Vyplývá to ze statistik elektronických neschopenek, které zveřejňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) a ministerstvo práce.
Lidí v izolaci ubylo za poslední den ve všech krajích. Nejvíc jich v karanténě dál zůstává v Moravskoslezském kraji a v Praze, a to 967 a v hlavním městě 881. Počet byl v úterý ale ve všech krajích výrazně nižší než o Velikonocích. Roste v posledních dnech jen v několika okresech. Zvyšuje se na Zlínsku, Opavsku a Mladoboleslavsku, kde je v izolaci víc lidí než o velikonočních svátcích. V okrese Mladá Boleslav se množství osob v karanténě od té doby téměř zdvojnásobilo, ve Zlíně se zvedlo o pětinu a v Opavě o čtvrtinu. V některých okresech pak počet v posledních dnech stagnuje, a to třeba v Karlových Varech či Českých Budějovicích. Je ale nižší než o Velikonocích.
Množství lidí, kteří byli v karanténě, každý den postupně rostlo až do 26. března. Tehdy bylo doma s karanténní e-neschopenkou 22.400 osob. Od té doby počet klesá. Zvedne se mírně vždy jen těsně po víkendu či volných dnech. Na konci třetího dubnového týdne bylo v izolaci zhruba tolik lidí jako 14. března, tedy dva týdny po oznámení prvního nakaženého v ČR.
Celkový počet lidí v karanténě na ochranu před nákazou novým koronavirem by mohl být o něco vyšší. Lékaři totiž mohou případy sociální správě hlásit nejen elektronicky, ale i na papírovém tiskopisu. Kolik papírových formulářů doktoři poslali, resort práce a sociální správa nezveřejnily.
Do dvoutýdenní karantény museli od 7. března všichni, kteří se vrátili z Itálie. Od poledne 13. března do ní šli i ti, kteří přicestovali z vybraných zemí s vysokým rizikem šíření nákazy novým koronavirem. Nyní je čtrnáctidenní izolace povinná pro všechny, kteří se vracejí ze zahraničí. Týká se to Čechů i cizinců, kteří v Česku trvale či přechodně žijí. V karanténě bývají také lidé, kteří byli v kontaktu s nakaženými.
Pracovníkům v karanténě má zaměstnavatel platit 60 procent základu jejich příjmu. Stát případně proplatí 80 procent této náhrady do 39.000 korun. Příspěvek se stanoví ze superhrubé mzdy. Firmy mohou o kompenzaci žádat od 6. března. Do neděle 19. března úřady práce podle ministerstva dostaly 32.300 žádostí. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulý týden řekla, že úředníci za prvních deset dní kladně vyřídili 1800 žádostí firem a vyplatili peníze. ČSSZ evidovala na konci loňska celkem 283.000 zaměstnavatelů.
Související
Důchodový kalendář prochází změnami. Část lidí je pocítí až v létě
Důchody bude v dubnu doprovázet změna. ČSSZ vysvětluje, zda znamená peníze navíc
čssz , Ministerstvo práce a soc. věcí , lékaři , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák