Na platy státních zaměstnanců má jít o téměř 18 miliard korun více

Na platy zaměstnanců státu by mělo jít ze státního rozpočtu v příštím roce o 17,9 miliardy korun víc, než kolik předpokládá letošní původně schválený rozpočet. Platy by si tak měly vyžádat celkem 264,3 miliardy korun. Počet míst placených státem se má zvýšit o 7961. Jen v regionálním školství má přibýt 6239 míst. Průměrný plat zaměstnance státu se má v průměru zvýšit o 2361 korun na 42.932 Kč hrubého.

Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok, který předložila poslancům. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) vláda trvá na své snaze snižovat počet úředníků, stát ale musí kvůli silnějším ročníkům nabírat učitele, z dlouhodobých strategií pak plyne zvyšování počtů vojáků a policistů.

Průměrná mzda v Česku podle údajů Českého statistického úřadu ve druhém letošním čtvrtletí meziročně stoupla o 1696 korun na 40.086 Kč hrubého.

Do navýšení výdajů na platy se promítlo kromě jiného rozhodnutí vlády zvýšit od 1. ledna příštího roku tarify vojáků a dalších příslušníků bezpečnostních sborů o deset procent. Vyžádat si to má 4,1 miliardy korun. Vliv má také desetiprocentní navýšení tarifů u ostatních vybraných profesí, které nastalo od letošního září. Platy nepedagogických pracovníků v regionálním školství a platy zaměstnanců příspěvkových organizací ministerstva kultury si vyžádají navíc dvě miliardy korun.

V kapitole ministerstva obrany počítá vláda s navýšením o 600 míst. Z toho 550 míst má připadat na vojáky a 50 na občanské zaměstnance. Celkem si to vyžádá 284 milionů korun, ale na druhé straně o 254 milionů mají klesnout výdaje na příplatky za službu v zahraničí. Na ministerstvu vnitra má přibýt 500 míst pro policisty. Vláda také seškrtala v rámci úspor 440 milionů Kč na platy u těch organizací, kterých se platové úspory nedotkly v letošním roce. Objem peněz na platy pedagogických zaměstnanců v regionálním školství se zvyšuje o 4,1 miliardy Kč.

Fiala dnes na okraji unijního summitu v Bruselu novinářům řekl, že jednotlivá ministerstva nyní nahlašují, o kolik sníží počty úředníků k začátku roku. "Je na tom dohoda, vláda chce, aby byl stát efektivní," uvedl s tím, že v ruku v ruce s tím půjde snižování agend státu. Ministerstvo vnitra v tomto týdnu oznámilo zrušení 200 obsazených i neobsazených míst, připomenul. Přijato by mělo být podle Fialy kvůli zvyšování počtu žáků 7000 učitelů, navýšen má být i počet vojáků a policistů, konstatoval.

Na platy poslanců má jít v příštím roce zhruba 312 milionů korun a na platy senátorů 131 milionů korun. Na platy ústavních činitelů celkem má jít 6,5 miliardy korun, což je nárůst o 0,85 miliardy korun. Nejvyšší část z toho, téměř 5,9 miliardy Kč, směřuje do rozpočtu ministerstva spravedlnosti. Vláda uvádí, že takzvaná platová základna, od níž se odvozují platy poslanců, senátorů, soudců a dalších ústavních činitelů včetně státních zástupců, se meziročně zvýší o 12,7 procenta. Stejným dílem se podle vlády zvýší i platy státních zástupců a od nich odvozených profesí. V absolutním vyjádření se průměrný plat státních zástupců meziročně zvýší o 14.149 korun.

Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk tento týden řekl, že na dorovnání platů zaměstnanců soudů tak, aby odpovídaly průměrným výdělkům ve veřejné správy, by bylo zapotřebí 1,5 miliardy korun. Podle předsedů soudů jsou podhodnoceni zaměstnanci ve všech oblastech. Premiér Petr Fiala (ODS) však míní, že možnosti rozpočtu jsou omezené.

Loni vzrostly výdaje na platy zaměstnanců meziročně o 13 miliard na 246 miliard Kč. V průměru pobírali 41.380 korun. Původní návrh rozpočtu na letošní rok počítal s průměrným letošním platem 40.520 hrubého měsíčně.

Související

Petr Fiala

Odvážná vize. Fiala vysvětlil, jak to myslel s platy jako v Německu

Premiér Petr Fiala (ODS) v den 35. výročí začátku sametové revoluce apeloval na voliče, aby jeho vládě dali ještě jedno čtyřleté období. Češi by pak podle jeho slov mohli dosáhnout na "německé" či "rakouské" platy. Navzdory následné kritice si Fiala za svými slovy stojí. Sebevědomí je podle předsedy občanských demokratů potřeba.   

Více souvisejících

mzdy / platy státní rozpočet práce

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 1 hodinou

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy