Nadace a charity chystají třetí vlnu podpory pro lidi zasažené tornádem

Nadace a charity, které spolupracují při rozdělování peněz z veřejných sbírek pro lidi zasažené na jihu Moravy červnovým tornádem, připravují třetí kolo vyplácení podpory z veřejných sbírek. Zatím humanitární organizace Adra, Diakonie, Člověk v tísni spolu, Donio s nadacemi Karel Komárek Family Foundation a Via poslaly ve dvou vlnách přímou podporu přesahující 368 milionů korun.

"V první vlně dostali příspěvek ve výši 150.000 korun všichni zasažení tornádem. Ve druhé vlně jsme opět vypláceli 150.000 korun, na tuto podporu nedosáhli ti, na které byla vypsána soukromá sbírka, utrpěli menší škody a specifické případy, které bylo zapotřebí individuálně prověřit. Třetí fáze už bude zcela individualizovaná, je určená pro ty, kdo utrpěli největší škody a lidé by v ní měli dostat příspěvek několikanásobně vyšší než prvních dvou fázích. Tuto fázi nyní připravují lidé v terénu," uvedla mluvčí nadace Via Hana Sedláková.

Kromě výplaty podpory konkrétním lidem připravuje nadace Via také speciální fond na podporu komunitního života v tornádem zasažených obcích. "Tornádo a následná situace se dotkly i mezilidských vztahů. Chceme nabídnout celou škálu nástrojů podpory. Někomu stačí malý grant ve výši pár tisíc aby uspořádal jen setkání sousedů - i to může obrousit hrany vztahů, které se mohly po tornádu z různých důvodů vyhrotit. Středně velké akce nebo projekty mohou iniciovat místní spolky nebo neziskovky - může jít o opravu kapličky stejně jako dětského hřiště. A na konci škály by měly být velké projekty investičního typu, kde pouze přispějeme nejen částkou, ale i koordinací nebo vyjednáváním," přiblížila manažerka komunitních programů nadace Via Markéta Kunešová.

Nadace založená Štěpánkou a Karlem Komárkovými informovala v tiskové zprávě, jak využije 150 milionů korun,které na pomoc v tornádem zasažené oblasti vyčlenila už na konci června. Přibližně 50 milionů korun slouží na okamžitou pomoc rodinám ve spolupráci s dalšími nadacemi a humanitárními organizacemi.

Zbylých 100 milionů korun má posloužit na dlouhodobou obnovu zasažených veřejných prostor v Hodoníně. Poslouží obnově zničeného lesoparku a jeho okolí, na rekonstrukci sportovišť i výsadbu stromů a úpravu ploch pro děti v okolí Základní školy U Červených domků.

Ve sbírkách na pomoc lidem a obcím po tornádu dárci přispěli přes 1,2 miliardy korun. Intervenční týmy humanitárních organizací monitorovaly zasažené domácnosti, aby získaly data pro cílené směrování pomoci a spravedlivé rozdělení peněz ze sbírek.

Související

Následky tornáda na Moravě (24.6.2021)

Charita chce v Hruškách postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem

Diecézní charita Brno chce spolu s obcí v Hruškách na Břeclavsku postavit bydlení pro lidi zasažené tornádem, kteří nedokážou opravit své domovy. ČTK to řekla mluvčí charity Zuzana Horáková. Budova by měla mít devět bytů a náklady na její vznik by se mohly pohybovat kolem 30 milionů korun.

Více souvisejících

Tornádo na Moravě (24.6.2021)

Aktuálně se děje

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Irácká věznice Abú Ghrajb

20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník

Reportáž americké televize CBS News zveřejněná 28. dubna 2004 upozornila na nehumánní zacházení s vězni zadržovanými americkými vojáky v irácké věznici Abú Ghrajb. Jak vyplývá z rozhovoru, který webu EuroZprávy.cz poskytl expert na Blízký východ Josef Kraus, pro další vývoj v okupovaném Iráku měla kauza nezanedbatelný význam. Nejenže byla v arabské společnosti interpretována jako ukázka západního pokrytectví a dvojího metru v otázce lidských práv, ale mobilizační potenciál záběrů ponižovaných muslimů následně dokázala využít militantní a teroristická uskupení v regionu, konstatuje politolog z Masarykovy univerzity v Brně. Dále vysvětlil například to, proč byl americký přístup ke kauze problematický a jakou roli obecně sehrály věznice a detenční zařízení v radikalizaci irácké společnosti po roce 2003. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

Martin Chlumský

Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský

Martin Chlumský byl dnes zvolen do čela České obce sokolské (ČOS). Chlumský již od března dočasně řídil organizaci poté, co v souvislosti s podvodem rezignovala tehdejší starostka Hana Moučková.

včera

včera

včera

Vrtulník Kamov Ka-32 ve vzduchu.

VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě

Ukrajinská vojenská tajná služba HUR se pochlubila likvidací helikoptéry Kamov Ka-32, což mělo  proběhnout na moskevském letišti. Jejím agentům se údajně podařilo proniknout na letiště, kde provedli akci, která byla zachycena na videu. Následně helikoptéra skončila v plamenech.

včera

Náčelník generálního štábu Valerij Zalužnyj (vpravo) a generál Oleksandr Syrskyj (vlevo) během obrany Kyjeva v březnu 2022.

Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje

Velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj dnes na Telegramu informoval o zhoršující se situaci na operační i strategické úrovni ukrajinských vojsk na frontě. Tuto skutečnost sdělil také západním spojencům během virtuálního zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu. Zároveň ruská armáda oznámila dobytí dvou vesnic v Doněcké oblasti a průlom v ukrajinské obraně.

včera

Ilustrační foto

Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR

Organizace spojených národů tento týden oznámila, že spouští nový fond, jehož cílem je posílit ochranu uprchlíků a vysídlených komunit ohrožených změnou klimatu. Podle zprávy agentury AFP Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvedl, že cílem je do konce roku 2025 získat do nového fondu 100 milionů dolarů na podporu uprchlíků, jejich hostitelských komunit a zemí původu, které jsou klimatickými krizemi zasaženy nejvíce.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že v současné době nejsou žádné podmínky pro mírová jednání s Kyjevem. Podle něj Kyjev již před dvěma lety zakázal veškeré vyjednávání, dokud bude ruským prezidentem Vladimir Putin, pod jehož velením ruská vojska v únoru 2022 vstoupila na Ukrajinu. Tento zákaz Kyjev zdůvodnil odhalením válečných zločinů, které údajně spáchalo Rusko.

včera

včera

včera

Mark Rutte

Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek prohlásil, že od nového generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) očekává, že upřednostní řešení obav Turecka souvisejících s terorismem. Řekl to v Istanbulu během setkání s vedoucím kandidátem na post šéfa NATO, dosluhujícím nizozemským premiérem Markem Ruttem, který je na návštěvě v Turecku v rámci snah o získání podpory pro svou kandidaturu.

včera

Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech

Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.  

Zdroj: Petr Nutil

Další zprávy