Akční ceny nejsou sociální ústav pro chudé! U Jílkové se hádali obchodníci a výrobci

Mezi diskutujícími byli Jindřich Fialka, náměstek ministra zemědělství pro řízení sekce potravinářství, Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, Miroslav Koberna, ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory ČR, Petr Miklík, analytik vývoje prodejních cen nákupního rádce, Petr Vinohradník, soukromý zemědělec z Dolní Moravice a Jana Masáková, bývalá kuchařka ve školní jídelně a důchodkyně z Jičína.

Moderátorka Jílková se zeptala analytika Miklíka, jaké dopady by na naše peněženky mělo zrušení slev, respektive na rozdíl mezi běžnou a sníženou cenou "Co třeba takové pivo, anebo řízky, krkovice a vejce. Čekají nás Vánoce," doplnila. Odpovězeno jí bylo, že po pivu je velká poptávka, a že akční je levnější cca o dvě koruny. Nicméně v případě takového másla mluvíme o rozdílu 18,-Kč. Loňská máselná krize tuto částku navýšila až k 70,-Kč. "U masa bychom si připlatili kolem 12-14,-Kč na kilogram. A u vajec by se jednalo o jednu korunu. Máslo a nealkoholické nápoje dávají obchodníci často ihned na první místo v letácích, aby zákazníky dostali do prodejen," dovysvětlil Miklík.

Prezident Koberna uvedl některé věci na pravou míru. "Nechceme slevu zadarmo. Vždyť jí někdo zaplatí a tím dotyčným bude spotřebitel, který si koupí to zboží v plné ceně," řekl. Obecně vzato byla názorová shoda, že akční zboží je marketing, respektive snaha přilákat zákazníky do obchodu, aby si koupili jiné dražší produkty. K tomu se pak vyjadřovala Masáková: "Já sebou manipulovat nenechám." Prezident Prouza ukázal paragrafové znění návrhu novely příslušného zákona, která by nově zakázala uplatňování slev na dovážené potraviny. "Současná právní úprava pouze zakazuje dohodu na společné reklamě produktů," vysvětlil.

Je pan Koberna svéprávný?

Náměstek Fialka oponoval, že se nový zákon ještě nedostal do meziresortního připomínkového řízení, v němž se ještě poupraví. Když začalo mluvit o případném šizení výrobců, Prouza přišel s otázkou, zda je například Koberna svéprávný. "Jestli je, tak je přeci jenom na něm, jestli obchodníkům dodá zboží v množstevní slevě, či ne. Nikdo ho k tomu přeci nenutí," podotkl. Začalo se mluvit o tom, zda hrozí zdražení. Fialka tvrdil, že ne, ale Jílková stále trvala na jasné odpovědi. Koberna okamžitě ukázal graf potvrzující, že žádné zákonné změny neměly dopad na ceny potravin, a to od roku 2005, kdy se v čele Potravinářské komory ČR vystřídalo několik prezidentů a prezidentek.

Vinohradník vysvětlil, že zemědělci fungují v modelu dokonalé konkurence, tedy hodně producentů a málo odběratelů. Když chtějí své plodiny prodat zvlášť, mají smůlu. To, oč mu jde, není poškodit zákazníky, ale chránit výrobce, aby nemuseli své zboží prodávat pod cenou. Prouza se zeptal, proč Češi neumějí své zboží prodávat levněji, když to Polákům, Němcům a Rakušanům jde. "Chceme, aby lidé jezdili nakupovat levnější zboží do zahraničí?", položil řečnickou otázku. "My na rozdíl od nich ale vyrábíme čerstvé výrobky. Jako příklad uvádím máslo, které sem vozíme zmražené," vložil se do toho Koberna.

"No co vy na to jako kuchařka?," zeptala se Jílková Masákové. "Copak my nejsme natolik soběstační?," podivila se Masáková. Jílková vysvětlila, že zmražené máslo nedělá dobrotu, zvlášť když ho chceme používat při pečení vánočního cukroví. Miklík ale okamžitě vysvětlil, že české domácnosti ho běžně kupují ve velkém, a pak dávají do mrazáků. Do debaty se pak dostalo také téma výsledku hospodaření supermarketů. "Proč nezkrachují, když většinu svého sortimentu prodají v akcích," ptala se Jílková Prouzy. Ten jí řekl, že některé také zanikly.

Marže u nezlevněného zboží roste. U nás dosahuje 75 %, kdežto v Německu jenom 35.

Koberna pak ukázal graf, který znázorňoval vývoj průměrné marže neboli přirážky u masného výrobku konkrétně Gothaje v %. Bylo vidět, že rostla. "U nás se pohybovala kolem 70 %, v Německu by to bylo u stejného výrobku tak 35," řekl Koberna. "Co vy na to, paní Masáková?," ptala se Jílková. Dalo by se tedy říci, že se diskutující shodli na jednom. Ten, kdo nakupuje ve slevách, si nepomůže, protože pak zaplatí na ceně jiného zboží. Mladý muž z publika si ale myslel, že zákazy nákupu ve slevách budou znamenat zdražení, na což doplatí zejména důchodci a studenti. Fialka rozporoval, že by se navržený zákon jakkoli dotkl spotřebitelů, a že je špatně, když obsahuje zákaz. 

Jílková řekla, že nový zákon má zavést pouze vícesmluvní vztahy mezi jednotlivými distributory. Mluvit se začalo také o smlouvách mezi obchodníky a výrobci a o financování reklam. Kdo je má platit? Ředitel Sdružení českých spotřebitelů Vodička informoval, že ve srovnání se zbytkem Evropy mají Češi tendenci více preferovat cenu než původ.  Za sebe může ale říct, že nákupy ve slevě bývají šizené, a že se rozhodně nejedná o žádný sociální podnik pro nízkopříjmové skupiny obyvatel. 

Hovořit se proto začalo o kvalitně potravin. "Co mám z toho, že si koupím levná jablka nebo rajčata, když budou shnilá?!," ptala se Jílková. K tomu se vyjadřoval Kičina z firmy Nestlé. Ten potvrdil, že tam nějaký posun je, a že se rozhodně nejedná o dělení na západ a východ. Pouze se liší preference jednotlivých konzumentů. Na tom se shodlo i Evropské výzkumné centrum. Jílková pak oznámila konec a téma příštího týdny, jímž bude výše minimální mzdy.