Na euro je ještě brzy, říká Rusnok. Podle šéfa ČNB je to věc politiků

Přestože Češi patří mezi nejvíce euroskeptické národy v Evropě a jejich postoj vůči případnému přijetí společné evropské měny je odmítavý, ekonom Jan Švejnar si myslí, že je chyba v osvětě a že by vstup do eurozóny mohl být prospěšný. Zároveň také přiznal, že je mnohem nižší jistota kurzu, a tudíž není pravda, že by euro způsobovalo inflaci.

Negativní postoj české společnosti, z níž tři čtvrtiny euro odmítají, ekonom odůvodňuje špatnou komunikací politiků, která je také příčinou celkové skepse vůči EU. 

Česko je přitom na společnou měnu připraveno, a tudíž se z jeho případného vstoupení či nevstoupení do eurozóny stalo čisté politikaření. Některé firmy navíc už dnes s eurem běžně pracují, jelikož se chtějí vyhnout nákladnému boji s fluktuací kurzu.

"Zahraniční investoři, kteří též nemají rádi nejistotu, raději investují tam, kde nemají kurzovní riziko. Většina investorů z eurozóny jde raději do zemí, které mají euro,“ nechal se v interview pro Český rozhlas Plus slyšet Švejnar, který je také profesorem ekonomie na Kolumbijské univerzitě.

"Britští vyjednavači mi říkali, že po brexitu bude těžké zajistit, aby se rozhodování o věcech Evropské unie nedělo v rámci eurozóny. O nás bez nás bude po brexitu silnější než dříve." Jan Švejnar

S dlouhodobými výhodami eura vyjádřil souhlas i guvernér ČNB Jiří Rusnok s tím, že je ale v zájmu zvládnutí nastávající ekonomické krize lepší mít vlastní měnovou politiku. "Rozhodnutí je primárně politické, a to má své procedury. V tom centrální banka nesehrává de facto žádnou roli,“ vysvětlil, že česká centrální banka nemůže případné rozhodnutí českého vstupu do eurozóny ovlivnit.

Guvernér ale připustil, že má Švejnar pravdu, když argumentuje, že by v případě přijetí eura mohl ovlivňovat rozhodování Evropské centrální banky, ale že by byl beztak jedním z 20, čímž by jej nakonec stejně přehlasovali.

"To není úplně zdravá kombinace. Ale když celý jih eurozóny z dobrých důvodů potřebuje nízké sazby a vy normální sazby, tak je prostě neprosadíte,“ zmínil Slovensko jako odstrašující případ.

"Nejsem žádný doktrinální odpůrce ve stylu ‚euro nikdy‘. Ale musí si to přebrat politická reprezentace a komunikovat to lidu." Jiří Rusnok

Do seznamu čekatelů na euro byly v červenci zařazeny Bulharsko a Chorvatsko s tím, že by jej mohly začít užívat za dva roky. Tyto státy jsou ale podle guvernéra v jiném postavení než Česko.

"V Chorvatsku je 70 procent vkladů v eurech, je to totálně euroizovaná země v důsledku minulých fatálních selhání měnové politiky, rozpadu Jugoslávie, války a obrovské inflace. Oni vlastně nemají vliv na svůj vlastní měnový oběh, proto se musí co nejdřív dostat do eurozóny," objasnil specifika chorvatské kuny a bulharské levy. 

Související

Miroslav Kalousek

Česko musí škrtat, jinak zbankrotuje, řekl Kalousek. Rusnok navrhl zmrazení důchodů

Schválený schodek letošního státního rozpočtu ve výši 295 miliard Kč neodpovídá realitě a bude výrazně vyšší, shodli se v dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalí ministři financí. Předpokládané příjmy rozpočtu budou podle nich nižší o desítky miliard korun, například z tzv. windfall tax nebo z prodeje emisních povolenek. Tvrdí, že Česko musí začít škrtat, jinak mu hrozí bankrot, a řešení vidí například ve zmrazení nákladů na platy státních zaměstnanců nebo na důchody.
Miloš Zeman

Zeman přiznal, že chtěl Česko přiblížit prezidentskému systému

Při jmenování úřednické vlády Jiřího Rusnoka v roce 2013 šlo o snahu posunout Českou republiku k prezidentskému systému, řekl v televizi CNN Prima News v Partii Terezie Tománkové prezident Miloš Zeman. Končící prezident se domnívá, že po schválení přímé volby prezidenta by měly být rozšířeny kompetence hlavy státu.

Více souvisejících

Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Jan Švejnar Euro (měna) EU (Evropská unie) peníze EUR

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích

Zahraniční média začala poukazovat na iniciativu někdejšího bruselského diplomata Pétera Magyara jako "politický faktor, který hýbe masami". Magyar se tak stal novým nepřítelem premiéra VIktora Orbána, napsal server index.hu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy