Kontroly na hranicích, obavy ze šíření epidemie nebo únik do méně osídlených míst nejsou v situaci, kterou ČR zažívá, ničím novým. Krkonoše, ve smyslu území dnešního Krkonošského národního parku (KRNAP) s jeho ochranným pásmem, patří k oblastem, kde si v minulosti velké epidemie nemocí vybíraly menší daň na životech než v podhůří, řekl v rozhovoru pro ČTK Michal Skalka ze Správy KRNAP. Proto se nediví, když někteří lidé z měst, stejně jako před staletími, hledají nyní v Krkonoších odpočinek a azyl.
"Traduje se, že v 17. století, kdy v Praze řádil mor, lidé utíkali do hor, protože věřili, že tam je 'černá smrt' nedohoní. Neznamená to, že by se epidemie Krkonoším vyhýbaly, ale v porovnání s hustěji osídleným podhůřím, neměly takový dopad na místní obyvatelstvo. Nelze to samozřejmě srovnávat s nynější situací, ale model uvažování je asi hodně podobný," uvedl Skalka.
Svoji roli ve zdravotním stavu horalů mohlo hrát v minulosti i to, že v Krkonoších mělo tradici lidové léčitelství a bylinkářství. Příroda pro ně byla zdrojem obživy i přírodních léčiv. "I když se lidé na horách podle dobových pramenů dožívali až sta let, průměrný věk byl nízký. Věku deseti let se dožívalo jen 30 procent dětí. Decimoval je nedostatek hygieny i chudá a jednotvárná strava zejména v zimě," řekl ČTK Skalka.
Pokud už někoho choroba dostihla, léčba byla často intuitivní - žlutý lišejník se používal na žloutenku a důlkatec plicní na zápal plic. "Věděli nepochybně více než my, kam si pro co zajít. Dá se mluvit také o arnice, hořcouce, ale i zdravém povětří a pohybu, kterého obyvatelé Krkonoš měli na rozdíl od lidí ve městech ažaž," poznamenal Skalka.
Z dobových dokumentů vyplývá, že preventivní opatření proti šíření nákaz se v minulosti ani Krkonoším nevyhnula. Je doloženo, že v roce 1632, během morové epidemie evropského formátu, vzniklo na hřebenech hor několik strážnic. Jednou z nich byla i Stará Slezská bouda, která je nyní na polské straně západních Krkonoš, uvedl Skalka.
Krkonoše byly dlouho periférií, hlavní hřeben tvořil přirozenou hranici, což tento kraj formovalo. Kromě horských údolí bylo osídlení "rozhozeno" po z větší části odlesněných stráních a hřebenech s arkto-alpínskou tundrou tak, aby hospodářství mělo dostatek pastvin a půdy. Osídlování východních Krkonoš začalo nejpozději na počátku 16. století, kolonisty byli nově příchozí z oblasti Alp a původní obyvatelé podhůří.
Nákazy do Krkonoš přinášeli především cizinci, kteří ale mnohdy byli pro společenstva horalů přínosem. Podle jedné krkonošské legendy dva studenti, kteří utekli z Prahy do Krkonoš před morem, založili v Karpaczi na dnešní polské straně hor Cech laborantů, tedy něco na způsob cechu lékárníků a léčitelů. "Používali nejen desítky různých bylin, jejich kořenů, ale také kůru a dřevo různých stromů. Recepty střežili jako oko v hlavě, proto se jich dochovalo tak málo," řekl.
Jeden takový se měl užívat i proti moru a v dobové literatuře je popsán takto: "Vezmi tři loty theriacu a aloe, dva loty Terra sigilata (železitá hlína), šest kvintlíků myrhy, po třech kvintlících bobřího stroje (výměšek aromatické podocasní žlázy bobra), kafru, mochny, třemdavy, angeliky, hořce, dva kvintlíky choroše lékařského, jeden kvintlík cicváru a jeden lot rebarbory. Jemně rozkrájet, roztlouci a přidat potaš, povařit v pálence, vyluhovat a přefiltrovat přes papír. Užívat ráno, v poledne i večer po jedné sklence".
V ČR platí kvůli koronaviru nouzový stav, je omezen pohyb lidí, cestování, uzavřeny jsou hranice, platí nařízení o nošení roušek na veřejnosti, v Krkonoších předčasně skončila zimní sezona.
Související
Horská služba varovala před situací v Krkonoších. Terén je zledovatělý
Na Sněžce dnes panují extrémní podmínky, varuje horská služba
Krkonoše , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Tragická nehoda na D1. Havaroval tahač s tankem, zemřela jedna osoba
včera
Trumpova ex-asistentka Hope Hicksová vypovídá. Měla popřít aféru Stormy Daniels
včera
Londýn beze změny. Starostou metropole bude nadále Sadiq Khan
Aktualizováno včera
Důvody, proč je pro Ukrajinu tak těžké úplně zničit Kerčský most
včera
Audrey Hepburnová, hvězda stříbrného plátna a módní ikona, by dnes oslavila 95. narozeniny
včera
VIDEO: Diktátor Kim Čong-un se stal hvězdou TikToku s propagandistickou písní „Přátelský otec“
Aktualizováno včera
Ukrajina hlásí šest zraněných po nočních útocích. Sama útočila na Krymu
včera
V Německu napadli neznámí útočníci europoslance. Scholz už reagoval
včera
Princezna Kate si prochází peklem, tvrdí osoba blízká manželce prince Williama
včera
Čtvrteční nehodu vlaku bez strojvedoucího šetří i policie
včera
Polsko je rovněž terčem ruských kybernetických útoků, potvrdila Varšava
včera
NATO cvičí poblíž ruských hranic. Připravují se na válku, soptí Kreml
včera
Požár v Tlumačově zaměstnal hasiče. Dva se zranili
Aktualizováno včera
Maradonova smrt a nová fakta. Zvrat ve vyšetřování záhadného úmrtí legendy
včera
Rusko vydalo zatykač na Volodymyra Zelenského
včera
U Masarykova nádraží nejezdí tramvaje. Úpravy vedení linek budou platit až do léta
včera
Ukrajina odpálila na Krym rakety ATACMS. Americká munice už pomáhá
včera
Kudrnův ÚSTR: Nákladné soudy, odborná ostrakizace, matení veřejnosti
včera
U Paříže se střílelo kvůli drogám. Jeden člověk je po smrti
včera
Pekarová Adamová ocenila Tulejovu reakci. Fiala čeká na další návrh TOP 09
Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ocenila rozhodnutí Pavla Tuleji, který se v pátek vzdal nominace na ministra pro vědu, výzkum a inovace. Ve vládě měl nahradit končící ministryni Helenu Langšádlovou.
Zdroj: Jan Hrabě