Většina evakuovaných Afghánců chce zůstat v Česku

Česko vypravilo do Afghánistánu tři záchranné letouny, celkem přivezly 195 lidí. Vedle Čechů dopravily i afghánské spolupracovníky s rodinami či Afghánce, kteří v Česku trvale žijí. Afghánců bylo podle dřívějšího vyjádření ministra zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) 170. Evakuované dostala na starost armáda, s ohledem na epidemii covidu-19 zamířili do karantény, která by jim měla aktuálně končit.

"Probíhají s nimi pohovory o jejich budoucnosti. Máme víceméně jasnější představu o tom, jak si oni představují budoucnost z hlediska svého statutu. Není žádným překvapením, že většina by si budoucnost představovala v České republice, protože s Českou republikou nějakou formou spolupracovali," řekl Hamáček.

Podle typu ochrany, pro kterou se evakuovaní lidé rozhodnou, bude ministerstvo vnitra postupovat standardními postupy v rámci státního integračního programu. V případě afghánských spolupracovníků, kteří se rozhodnou zůstat v Česku, vnitro začne s vyřizováním azylu. Procedura by mohla být rychlá, protože podle dřívějších slov Hamáčka jsou okolnosti jednoznačné. Poté by se mělo začít s integrací, jejímž základem je bydlení a zaměstnání.

Podporu, doprovod a další služby zajišťovaly při integraci v minulých přesídlovacích programech neziskové organizace. Podle Hamáčka s nimi bude stát spolupracovat i teď. Integrační program trvá rok.

Česko zároveň podle ministra vnitra nemá signály, že by se blížila migrační vlna. Země má ale připraveny typové plány pro případ nutnosti uzavřít část hranice či zavést kontroly. Podle Hamáčka spolupracují všechny složky integrovaného záchranného systému, celníci, vězeňská služba i armáda.

"Situaci velmi pečlivě sledujeme, pravidelně vyhodnocujeme," řekl Hamáček. Pokud by bylo potřeba přistoupit k takovému opatření, je to podle něj možné v řádu několika hodin, v závislosti na velikosti a druhu státní hranice.

"Zatím žádný signál o masivní vlně není. Funguje nám velmi dobře spolupráce nejen v Evropské unii, ale i s dalšími partnery například na Balkáně," doplnil Hamáček. Zpřísnění kontrol na německých hranicích v případě nepříznivého vývoje nevyloučil v rozhovoru s nedělníkem Bild am Sonntag německý ministr vnitra Horst Seehofer.

Jeho prohlášení zkritizoval šéf vlivných policejních odborů GdP Andreas Rosskopf. V rozhovoru s deníkem Rheinische Post řekl, že na zpřísnění kontrol nemá policie vybavení a že na hranici s Českem a Polskem nelze kvůli afghánským běžencům natáhnout žiletkový drát.