Z potravin v obchodech nejvíce zdražily papriky, od ledna o 15 korun za kilogram

Růst cen paprik po zimě je podle dat ČSÚ tradiční. Maxima dosahuje obvykle v květnu, v posledních dvou letech to bylo přes 90 korun za kilogram, v květnu 2015 dokonce přes 100 korun. Jde o průměrné ceny, v obchodech se nyní třeba červené papriky prodávají i kolem 130 korun za kilogram.

Kromě paprik platili lidé v obchodech více také za mrkev, která zdražila z lednových 20,57 Kč za kilogram na březnových 23,28 Kč/kg. Loni v březnu stála méně než 20 korun. Výrazně stoupá i cena česneku. Loni v březnu za něj spotřebitelé platili v průměru zhruba 130 korun za kilogram, letos v březnu už přes 172 korun. Jen od ledna do března česnek na kilogramu podražil o více než 13 korun.

Výkyvy cen ovoce a zeleniny jsou podle ředitele pro programování a strategii Potravinářské komory Miroslava Koberny před novou sklizní obvyklé zejména u komodit, jejichž dlouhodobé skladování je obtížné. U vysokých cen paprik jsou důvodem problémy s dostupností. "Je hodně studené jaro, papriky nestačí dozrát, produkce z jarních sklizní například ve Španělsku, Itálii a možná i v severní Africe se opozdila,“ řekl ČTK. Je podle něj možné, že jde i o více důvodů najednou, například nepříznivé počasí a dopady pandemie koronaviru na pracovní síly v zemědělství. Rajčata jsou třeba na výkyvy počasí méně citlivá a navíc se jich dost pěstuje v tuzemsku.

Současné vysoké ceny se mohou podle Koberny ještě chvíli udržet. Nicméně jak bude postupně dozrávat úroda v Česku i v zahraničí, půjdou ceny dolů.

Ze čtyř desítek potravin, jejichž průměrné ceny statistici poskytli, jich od ledna do března téměř polovina zlevnila. Kilogram rajčat nabízeli prodejci v lednu v průměru za 58 korun, v březnu za 50 korun. Také brokolice zlevnila, a to o pětinu na 19,35 Kč za kus. Levnější byly rovněž ledový salát, hroznové víno a zelí.

Za maso platí letos zákazníci méně než loni v březnu. Nejvíce je to znát u vepřové pečeně, za kterou loni v březnu platili přes 140 korun za kilogram, letos v březnu zhruba o 42 korun méně. Od ledna do března cena klesla o 19 korun, pod 100 korun se dostala v únoru. U vepřové kýty cena letos kolísá, ale proti loňsku je nižší zhruba o desetinu. Asi desetinový meziroční pokles ceny je patrný rovněž u kuřat, která se v březnu prodávala za 57,15 Kč/kg. V únoru byla kuřata i za méně než 53 korun.

Cena vepřového bude podle Koberny stoupat kvůli rostoucí poptávce v Asii a uvolnění vývozu z Německa po africkém moru prasat. Částečně bude zvyšování ceny souviset s dalším útlumem produkce v Dánsku a Nizozemsku.

Cena másla, která se v říjnu 2017 vyšplhala přes 60 korun za čtvrtkilovou kostku, letos klesla ke 33 korunám. V březnu průměr činil 32,80 koruny, loni v březnu to bylo téměř 42 korun. Oproti loňsku jsou levnější také mléko, jogurty, sýr či vejce. Cena másla je podle Koberny ovlivněna velikonočními svátky, kdy výrazně stoupá poptávka a sezonně nižší produkce mléka v jarním období.

Nejvýraznější meziroční zlevnění je patrné u brambor, lidé je kupují o dvě pětiny levněji než před rokem. V průměru nyní kilogram stojí 12,30 koruny, loni přes 21 korun.

Potraviny a bydlení patří mezi největší výdajové položky českých domácností. V roce 2019 utratila průměrná domácnost za potraviny a nealkoholické nápoje zhruba 2500 korun na člověka za měsíc, tedy pětinu spotřebních výdajů. Největší částku u potravin představuje maso, a to asi 23 procent. Zelenina a brambory mají ve výdajích za potraviny zhruba desetinový podíl.