Zdravotní ústav: Do konce dubna bude v Česku 15 tisíc nakažených koronavirem

Na konci března by podle Ústavu zdravotnických informací (ÚZIS) mohlo být v ČR asi 3000 případů nákazy COVID-19. Na konci dubna se očekává kumulativně asi 15.000 nakažených, včetně už vyléčených. Lůžková péče by tento počet měla zvládnout, řekl dnes novinářům ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Denní přírůstky nakažených klesají a zřejmě budou stagnovat. Podle Duška je to důvod k mírnému optimismu. Podíl seniorů mezi nakaženými je asi 17 procent, daří se je tedy zřejmě přijatými opatřeními chránit. Španělsko má tento podíl asi 50 procent. Kromě vyššího věku považují odborníci za rizikový také vysoký krevní tlak, cukrovku a zřejmě také aktuálně léčenou rakovinu.

"Je zbytečné se honit za každým pozitivním případem. Nevyhnutelně jejich počet dál poroste. Je zbytečné hledat na té křivce nějaké oploštění během 12 hodin. V této populaci v tu chvíli běhá nějaký počet jedinců, kteří jsou infikovaní, nejsou zatím diagnostikovaní," řekl Dušek. O úspěchu zavedených opatření ale podle něj vypovídá právě to, že se podaří uchránit ohrožené skupiny obyvatel, tedy především seniory, a nenastane tlak na akutní lůžkovou péči.

Prioritou je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mapování kapacit lůžek pro nemocné s COVID-19 a navýšení testování. Za pondělí bylo otestováno téměř 2250 lidí, Akademie věd ČR se zapojí tento týden. Informační systém ÚZIS podle Duška sbírá data z laboratoří, krajských hygienických stanic a údaje o hospitalizacích z nemocnic.

"Modul monitoruje každou jednotlivou hospitalizaci každý jednotlivý den, ode dneška každou jednotlivou změnu. Pomůže to monitorovat kapacity, systém bude v nemocniční části schopný reagovat v hodinách," řekl Dušek. Systém zaznamenává stav pacientů nebo jestli potřebují lůžka jednotky intenzivní péče. Do týdne by podle Duška měl začít fungovat dispečink akutní lůžkové péče, kde by bylo možné sledovat aktuální personální, lůžkové a přístrojové kapacity. "Už při odebrání vzorku, před výsledkem testu, budeme vědět, že někde máme potenciálně nemocného seniora, který možná bude potřebovat intenzivní péčí. Lékařům by to mohlo umožnit být krok před nemocí," dodal.

Hospitalizovaných je podle ÚZIS deset až 11 procent ze všech nakažených. Zhruba pětina z nich potřebuje intenzivní péči. Jeden nakažený v ČR v průměru podle odhadů z dostupných dat 12. března nakazil 2,64 osoby. Po opatřeních číslo podle ÚZIS klesá, k 16. březnu to bylo podle Duška 1,9 a za týden by mohlo být 1,2. "Cílem je číslo pod jedna, které znamená, že epidemie zpomaluje," řekl Dušek.

Během pondělka přibylo v Česku 126 případů. Z nemoci se vyléčil sedmý pacient - Japonec, který žije v Olomouci. Česko má zatím jednu oběť, v neděli večer zemřel pětadevadesátiletý senior v pražské Nemocnici na Bulovce, který trpěl dalšími zdravotními potížemi.

Související

Vlastimil Válek (TOP 09)

Válek: ÚZIS zpracovává analýzu ke zneužívání nemocenské

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) pro ministerstvo zdravotnictví a ministerstvo práce a sociálních věcí zpracovává analýzu k tomu, zda lidé zneužívají sociální dávky a nemocenskou. První výsledky by měl mít v dubnu. V pořadu Partie na CNN Prima News to dnes řekl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Zdravotnímu výboru by chtěl analýzu představit v květnu.
Lékaři a sestry pečují o pacienty s koronavirem

Na začátku listopadu může být až 1200 hospitalizovaných s covidem

Epidemie nového typu koronaviru se podle počtu nových případů za pondělí začala vyvíjet podle rizikového scénáře Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Na začátku listopadu bude podle prezentace jeho ředitele Ladislava Duška v tomto scénáři v nemocnicích 1200 lidí s covidem-19, z nich 250 na jednotkách intenzivní péče (JIP).

Více souvisejících

Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Česká republika nemocnice na bulovce Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

před 4 hodinami

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

včera

včera

Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace

V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy