Zrušení opatření může pomoci při odškodnění občanů, domnívá se právník

Soudci pražského městského soudu dnes dospěli k názoru, že takto závažná omezení základních práv a svobod měla správně řešit vláda formou krizového opatření, nikoliv ministerstvo zdravotnictví svými mimořádnými opatřeními podle zákona o ochraně veřejného zdraví. Vláda takto původně skutečně postupovala. Právní formu opatření změnila podle kritiků proto, aby dotčení občané nedosáhli na odškodnění, na něž by podle krizového zákona měli nárok.

"Soud v nynější věci nikterak neřešil otázku odškodnění maloobchodních prodejců ani odškodnění způsobená omezením svobody pohybu. Soudy ve správním soudnictví nejsou nijak oprávněny rozhodovat o náhradě škody," řekl novinářům předseda soudního senátu Štěpán Výborný. Fakt, že vláda změnila formu vydávaných opatření, nechal bez komentáře. "Přidržím se pouze toho, že soud shledal, že tento postup byl nezákonným," uvedl.

"Dnešní rozhodnutí může mít vliv na náhradu škody. Mohla by to být dobrá zpráva pro živnostníky nebo malé podnikatele, kteří byli zasaženi zvláště ostře," věří Dostál.

"Předem bych však varoval před pokusy žádat náhrady škody příliš vysoké, protože i v takovém případě je nutné, aby jiný soud posoudil, jaká škoda opravdu vznikla a zda by nevznikla, pokud by ta opatření vydána nebyla," upozornil.

Soud na základě Dostálovy žaloby zrušil mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví 26. března a 17. dubna, která se týkají omezení maloobchodního prodeje, a opatření z 23. března a 15. dubna, jež omezují volný pohyb osob. Žalobu odmítl ohledně dalších dvou opatření, která v době mezi jejím podáním a dneškem byla zrušena.

"Domnívám se, že v časových periodách, kdy platila opatření, která dnes byla zrušena, vznikne prostor pro žádost o náhradu škody. Pokud však jde o ta ostatní opatření, respektive období, kdy platila nezrušená opatření, tam už záleží na jiných soudech a jiných navrhovatelích, aby si toto vyřešili a prožalovali sami," uvedl Dostál.

"Domnívám se, že každý, kdo se bude domnívat v souladu s názorem tohoto soudu, že další opatření nebyla vydána v souladu s právem - například obecné opatření o rouškách nebo o vycestování ze země - má alespoň vytvořenou cestu," dodal k dnešnímu rozhodnutí.

Právník ministerstva zdravotnictví Jiří Kindl podotkl, že jednotlivé nároky na odškodnění budou muset posuzovat civilní soudy. "Tento soud neřekl, že by ta opatření byla věcně špatně nebo že měla být přijata méně přísná. Věcně je nezpochybnil," poznamenal.

Dostálův názor, že aktuální rozhodnutí soudu posiluje pravděpodobnost úspěchu žalob na náhradu škody, sdílí i Petr Kadlec z advokátní kanceláře Havel & Partners. ČTK napsal, že úspěšné mohou být žaloby jak na základě krizového zákona, tak nově i na základě zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

"Pokud stát vydá obsahově stejná opatření znovu formou usnesení vlády podle krizového zákona, přichází ovšem do úvahy náhrada škody podle § 36 krizového zákona. Hromadné žaloby v České republice nejsou možné, nicméně očekáváme, že soud brzy rozhodne precedenční spor a podle něj se budou řídit další případy. Takový postup by byl vhodný pro justici i z důvodu jejího očekávaného zahlcení," míní Kadlec.