Finanční arbitr bude novou organizační složkou státu

Nově bude podle zákona zřízená Kancelář finančního arbitra, která má především mimosoudně řešit spory mezi klienty a poskytovateli finančních služeb. Tato kancelář bude organizační složkou státu hrazenou ze státního rozpočtu, přesněji z kapitoly ministerstva financí.

Pravomoci finančního arbitra se podle zákona mají nově týkat i řešení sporů ze spotřebitelských úvěrů a kolektivního financování. Kolektivní financování je například účast v podílových fondech.

"Tento zákon také stanoví, že výnos ze sankcí bude plynout do rozpočtu," poznamenal již dříve premiér Petr Nečas (ODS).

Změna je především v tom, že podle současného zákona o finančním arbitrovi je jeho činnost povinna zajišťovat ČNB. Tento postup je ale v rozporu se Smlouvou o fungování EU, protože narušuje nezávislost ČNB a je v rozporu se zákazem měnového financování centrálních bank.

"Když byl institut finančního arbitra zřízený, počítalo se s tím, že ČNB bude jeho fungování zajišťovat jen dočasně. Tato dočasnost se nyní protáhla na sedm let. ČNB by velmi uvítala, kdyby navrhovaná změna, která je nyní legislativně připravena, byla úspěšně schválena," řekl Mediafaxu již dříve Marek Petruš, tiskový mluvčí ČNB.

Současný stav je již delší dobu předmětem kritiky Evropské komise (EK) a hrozí, že EK zahájí řízení o porušení smlouvy. V krajním případě může dojít i k finančním sankcím. Podle Lisabonské smlouvy totiž EK může uložit finanční sankce v takové výši, kterou považuje za přiměřenou okolnostem.

Zákon již schválila vláda Jana Fischera, ale sněmovna jej nestihla projednat před koncem svého volebního období, a proto je nezbytné, aby legislativní proces začal znovu.