Akcie na Wall Street se propadají. Je to špatné, říkají američtí ekonomové k Trumpovým novým clům

V pátek ráno se Dow Jonesův index propadl o 400 bodů, což představovalo pokles o 0,9%. Dow, který byl nedávno na pokraji historického rekordu, se od té doby dostal do čtyřdenního poklesu. Index S&P 500 klesl také o 0,9%, zatímco Nasdaq se propadl o 1%.

Cena americké ropy, která během týdne rostla, klesla o 0,4% na 69 dolarů za barel. Slabší ceny ropy naznačují obavy investorů, že vyšší tarify by mohly negativně ovlivnit poptávku po ropě.

Dolar oslabil o 0,2% a pokračuje v prudkém poklesu, který začal v lednu, kdy Trump představil nový tarifní režim. Výnosy z amerických státních dluhopisů vzrostly, protože investoři prodávali státní dluhopisy kvůli obavám, že tarify mohou oslabit americkou ekonomiku.

Trumpova nová obchodní politika podle amerického ekonoma Atakana Bakiskana z Berenberg Bank bude mít "obrovský dopad" na globální obchod. V pátek uvedl, že situace je "špatná, ale mohlo to být i horší".

"Většina velkých vyspělých ekonomik, jako je EU, Japonsko a Jižní Korea, nyní čelí 15% sazbě cla na většinu svých exportů do USA. Velká Británie, která se více zaměřuje na export služeb než na zboží, na tom bude s 10% sazbou relativně mírněji," vysvětlil Bakiskan.

Podle něj budou tarify vytvářet konkurenční nerovnosti mezi firmami, které vyrábějí své produkty v USA a prodávají je tam, a těmi, které vyrábějí v zahraničí. Americké firmy tak získají výhodu. Ovšem je zde jeden háček.

"Mnoho evropských, japonských a jihokorejských výrobců více konkurují mezi sebou než s americkými výrobci na americkém trhu. Vzhledem k tomu, že všichni čelí 15% clu, konkurence mezi nimi bude méně zkreslená, než kdyby Trump uvalil odlišná cla na jednotlivé země," dodal.

Britská konzultační firma Capital Economics předpovídá, že neustálé změny v obchodních tarifech budou pokračovat i po čtvrtečním oznámení. "Toto nebude poslední změna, stále je pravděpodobné, že některé země uzavřou vlastní dohody s USA, a je také možné, že americké soudy nakonec tato cla zruší," uvedl Stephen Brown, zástupce hlavního ekonoma pro Severní Ameriku v Capital Economics.

Obchodní politika Trumpovy administrativy byla od jeho návratu do Bílého domu v lednu plná zvratů. V dubnu Trump zvýšil dovozní daně na všechny produkty v rámci svého "Dne osvobození". Tento krok způsobil chaos na finančních trzích a vyvolal obavy z globální recese.

Trump nakonec v den účinnosti tarifů jejich zavedení odložil a nově stanovil termín na 1. srpna, kdy měly začít platit vyšší tarify, pokud nebude dosaženo obchodních dohod. Tento termín vypršel v pátek, ale Trump opět prodloužil lhůtu, přičemž uvedl, že většina tarifů vejde v platnost až 7. srpna.

Tato politika plná neustálých změn vyvolává u investorů rostoucí obavy a otázky o stabilitě globálního obchodu, což se již začíná projevovat na finančních trzích.

V rámci nového rozhodnutí Trump snížil tarify pro některé země, přičemž na některé obchodní partnery budou uvaleny nižší sazby než původně plánovaných 10 %. Například Angola, Bangladéš a Botswana se mohou těšit na výrazné snížení tarifů z původních vysokých hodnot.

Tarify na kambodžské zboží byly sníženy z původních 49 % na 19 %, což znamená velkou úlevu pro kambodžský export, jenž čelil hrozbě kolapsu, zejména v oblasti textilního průmyslu. Tento krok potvrdil kambodžský premiér Hun Manet, který změnu označil za pozitivní zprávu pro tamní ekonomiku.

Na druhou stranu některé země, jako Brunej a Filipíny, zaznamenaly mírný nárůst tarifů. Filipíny se dohodly na 19 % sazbě, což Trump označil za výsledek dohodnutého obchodu. Ostatní země, jako Malajsie, Vietnam a Indonésie, se dočkaly snížení tarifů na 19 % až 20 %, což ukazuje na pokrok v obchodních dohodách s těmito státy. Vietnam například dříve čelil sazbám až 46 %, což představovalo značnou zátěž pro jeho exporty.

 

Součástí tohoto balíčku bylo i rozhodnutí o zvýšení cel na kanadské zboží, které není vyňato z dohody USMCA. Sazba byla zvýšena z 25 % na 35 %, a to vzhledem k pokračujícím neshodám ohledně fentanylu a dalších tarifních problémů mezi USA a Kanadou. Tento krok vyvolal znepokojení u kanadských představitelů, kteří označili novou tarifní politiku za krok zpět, zvláště když jsou stále v platnosti i další cla.