Historický rekord: Bitcoin překonal hranici 100 000 dolarů

Bitcoin dnes nad ránem překonal „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, je nejdražší v dějinách. V korunách letos zdražil z necelých 990 tisíc na takřka 2,5 milionu; jen od Trumpova zvolení přidal skoro 900 tisíc, tedy zhruba tolik, co od svého vzniku roku 2009 do začátku letoška.

Cena bitcoinu, světově nejstarší a nejrozšířenější kryptoměny, vzniklé roku 2009, dnes prvně v historii překonala psychologickou, až „kultovní“ hranici 100 000 dolarů, dostala se až na nový dějinný rekord nad 103 800 dolarů.

Bitcoinová komunita po celém světě už několik let překonání hranice 100 000 dolarů vyhlížela. Symbolem napjatého očekávání, jež se dle skeptiků nemělo naplnit, se staly „laserové oči“. Příznivci bitcoinu totiž modifikovali své fotografie používané v online prostředí takovým způsobem, jako by z jejich očí vyrážely paprsky laseru, přičemž se zařekli, že tuto modifikaci odstraní teprve tehdy, až cena bitcoinu překoná právě hranici 100 000 dolarů. Což se tedy stalo právě dnes. 

Bitcoinu v posledním měsíci nebývale prospívá zvolení Donalda Trumpa prezidentem i fakt, že se Spojenými státy přelije červená republikánská vlna. Republikáni ve volbách před měsícem získali většinu v Senátu amerického Kongresu a také ve Sněmovně reprezentantů. Mělo by tak být snazší prosazovat legislativu, jež je k bitcoinu vstřícná. 

To potvrzuje i Trumpův včerejší krok, který představuje bezprostřední důvod jeho vzletu nad donedávna zdánlivě nedosažitelnou hranici 100 000 dolarů. Investory totiž povzbudila zpráva, že zvolený prezident vybral se čela Komise pro burzy a cenné papíry Paula Atkinse, libertariánsky orientovaného lobbistu ve prospěch kryptoměn. 

Navíc se včera k bitcoinu s respektem vyjádřili světově bedlivě sledovaní činitelé, na jedné straně ruský prezident, na straně druhé šéf americké centrální banky. Vladimir Putin o něm pronesl, že je nezastavitelný, zatímco Jerome Powell jej přirovnal ke zlatu. Oboje bitcoinu zajišťuje další publicitu a v očích širší veřejnosti jej legitimizuje jako celkem již standardní nástroj investiční diverzifikace. Což jen dále umocňuje poptávku po něm. 

Hlavním hnacím motorem je ale nyní tedy postoj nadcházející americké administrativy. Trump už ve své předvolební kampani slíbil učinit z USA světové centrum bitcoinu a kryptoměn obecně, ba dokonce položit základ státním strategickým rezervám v bitcoinu. Do bitcoinových fondů v USA v čele s tím ve správě BlackRocku, největší investiční společnosti světa, zamířil v uplynulém měsíci v návaznosti na Trumpův triumf rekordní objem prostředků investorů. Což mocně pomáhá hnát cenu bitcoinu vzhůru. 

Bitcoin je tak v současnosti sedmým nejhodnotnějším aktivem světa. Vyšší souhrnnou tržní hodnotu odvozenou z veřejného obchodování má již jen zlato a dále americké společnosti Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon a Alphabet. Bitcoin je s tržní kapitalizací dnes historicky poprvé přesahující hranici dvou bilionů dolarů tak hodnotnější než saúdskoarabský ropný monopol Saudi Aramco nebo než veškeré celosvětově obchodované stříbro, které je v žebříčku nejhodnotnějších aktiv deváté. Desátá je pak opět americká společnost Meta.

Bitcoin je tak v současnosti sedmým nejhodnotnějším aktivem světa. Vyšší souhrnnou tržní hodnotu odvozenou z veřejného obchodování má již jen zlato a dále americké společnosti Nvidia, Apple, Microsoft, Amazon a Alphabet.

Dalším impulsem růstu ceny bitcoinu je probíhající proces snižování úrokových sazeb v podání americké centrální banky, které obecně zvedá poptávku po rizikovějších a spekulativnějších aktivech, neboť snižuje náklady jejich financování a současně snižuje výnosnost bezpečných investičních nástrojů typu amerických vládních dluhopisů. 

Od Trumpova zvolení bitcoin zhodnotil již o zhruba 50 procent. Za celý letošní rok přidal až přes 136 procent. V korunách letos jeho cena vzrostla z necelých 990 000 Kč na takřka 2,5 milionu Kč, ovšem i kvůli oslabení koruny vůči dolaru v reakci na Trumpovo uvolení a jeho hrozbu zavádění cel. Bitcoin tedy od Trumpova zvolení skoro přesně před měsícem zdražil v korunách takřka o tolik, o kolik za takřka celou svoji historii, od svého vzniku roku 2009 do začátku letošního roku.

Související

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ať koná policie, vyzvala Decroix po konci koordinátora bitcoinové kauzy

Někdejší ústavní soudce David Uhlíř, jehož ministerstvo spravedlnosti určilo jako koordinátora v tzv. bitcoinové kauzy, která stála místo ministra Pavla Blažka (ODS), ukončil své působení ve funkci. Podle úřadu naplnil svěřené zadání. Nyní jsou na řadě orgány činné v trestním řízení, konstatovala ministryně Eva Decroix (ODS).

Více souvisejících

Bitcoin

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 50 minutami

před 1 hodinou

Garri Kasparov, foto: Frank Hoppe

Kasparov: Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu

Ruský opoziční aktivista a bývalý šachový šampion Garri Kasparov varoval, že Vladimir Putin nemá v úmyslu uzavřít s Ukrajinou mírovou dohodu a po zářijových parlamentních volbách v Rusku se spíše pokusí o další eskalaci konfliktu. Toto vyjádření podle webu Politico přichází v době, kdy Ukrajina zintenzivňuje své útoky na ruskou armádní logistiku a energetickou infrastrukturu. 

před 2 hodinami

Evropský parlament

EU se dohodla na prodloužení ochrany pro ukrajinské uprchlíky. Vyloučí z ní muže v branném věku

Evropská unie se dohodla na prodloužení dočasné ochrany pro ukrajinské uprchlíky až do roku 2028, nově z ní však vyloučí muže v branném věku. Podle středečního tiskového prohlášení Rady EU bude s ohledem na vyvíjející se obranné potřeby Ukrajiny dočasná ochrana napříště poskytována pouze těm žadatelům, kteří splňují své vojenské povinnosti vůči své vlasti. Toto nové omezení se nicméně nebude vztahovat na osoby, které již status dočasné ochrany v unijních zemích legálně využívají. Dotkne se výhradně nových žadatelů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Účtenka s EET.

Návrat EET dostal zelenou od poslanců. Spustit se má v lednu

Poslanci ve třetím čtení schválili vládní návrh zákona o evidenci tržeb a dalších souvisejících zákonů, takzvanou EET 2.0. Nová právní úprava představuje modernizovanou podobu elektronické evidence tržeb, jejímž cílem je podle ministerstva financí narovnat podnikatelské prostředí, omezit šedou ekonomiku, zajistit spravedlivější výběr daní a současně významně snížit administrativní zátěž podnikatelů. Vládní návrh nyní míří k projednání do Senátu.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 6 hodinami

Édouard Philippe

Ve Francii se rozjel souboj titánů. Philippe už hází špínu na Le Penovou

Překvapivý návrat krajně pravicové lídryně Marine Le Penové do klání o úřad francouzského prezidenta pro rok 2027 nutí jednoho z jejích hlavních rivalů, Edouarda Philippa, ke změně útočné strategie. Bývalý premiér a jeho stoupenci, kteří v květnu zahájili kampaň s příslibem konzervativního programu plného optimismu, nyní na Le Penovou útočí jako na rozpočtově nezodpovědnou levičačku. Podle europoslankyně Nathalie Loiseauové, jež Philippa podporuje, má totiž politička do značné míry levicový program.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Zničíme íránské elektrárny a mosty, vyhrožuje Trump

Americký prezident Donald Trump znovu pohrozil Íránu zničením jeho elektráren a mostů. Teherán vyzval k návratu k jednacímu stolu, ačkoliv se sám v posledních dnech nechal slyšet, že se s Íránci nedá na ničem dohodnout. O nejnovějším vývoji informovala britská stanice BBC.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

včera

Ilustrační foto

Extrémní počasí si vyžádalo 14 tisíc mrtvých. Červnová vlna veder patří mezi nejhorší klimatické katastrofy v Evropě

Vlna extrémních veder, která v uplynulých týdnech zasáhla západní Evropu, se zařadila mezi nejhorší klimatické katastrofy na kontinentu. Analýza předběžných oficiálních údajů o úmrtnosti a odhadů vědeckých pracovišť ze šesti nejhůře zasažených států podle webu Politico ukazuje, že si období mimořádně vysokých teplot vyžádalo nejméně 14 000 nadměrných úmrtí. Extrémní teploty sužovaly Evropu od 18. června do 1. července a na mnoha místech překonaly dosavadní historické rekordy.

včera

Filip Turek

Turek dočasně rezignoval na post vládního zmocněnce

Poslanec za Motoristy Filip Turek se rozhodl dočasně uvolnit post vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal. Tento krok oznámil prostřednictvím sociálních sítí Instagram a Facebook v reakci na svou nedávnou dopravní nehodu v centru Prahy. Funkci odmítá vykonávat do té doby, než policie oficiálně určí, kdo kolizi zavinil.

včera

Koalice ochotných

Bulharsko už nebude součástí Koalice ochotných, prohlásil proruský premiér

Bulharský premiér Rumen Radev v úterý v Paříži oznámil, že Bulharsko nepatří do Koalice ochotných, která podporuje Ukrajinu. Své vyjádření poskytl novinářům v době, kdy bulharská čestná stráž pochodovala po boku dalších evropských armád během oslav Dne pádu Bastily pořádaných francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Radev uvedl, že ho Macron osobně pozval k pokračování v účasti v této alianci, ale podle bulharského premiéra to není místo vhodné pro jeho zemi.

včera

Andrej Babiš

Bezohlednost, papalášství, hodnotí Turkovu jízdu poslanci ANO. Podle Babiše by měl rezignovat

Vážná nehoda poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka vyvolala ostrou kritiku na politické scéně. Nově zveřejněné videozáznamy totiž ukazují, že politikův terénní vůz značky Mercedes objížděl stojící kolonu odbočovacím pruhem a následně v křižovatce narazil do projíždějící sanitky se zapnutými majáky. Nemocniční auto se po střetu převrátilo na střechu. Kvůli tomuto incidentu nyní vládní i opoziční poslanci žádají, aby Turek okamžitě složil svůj mandát i funkci vládního zmocněnce.

včera

Evropa už nemá čas. Vlastními silami se na ruský útok připravit nestihne, varuje šéf německého letectva

Velitel německého letectva, generálporučík Holger Neumann, v rozhovoru pro portál Politico varoval, že Evropa nemá dostatek času na to, aby čelila hrozbě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina pouze s využitím vlastních zbraní. Podle něj musí evropské státy, včetně Německa, nadále nakupovat již hotové a osvědčené zbraňové systémy ze Spojených států, jako jsou například stíhací letouny. Vybudování plně nezávislého a konkurenceschopného evropského obranného průmyslu je sice správným dlouhodobým cílem, armády však potřebují spolehlivou obranu okamžitě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy