Solární boom končí

Další vlna prodejů – teď už hlavně hotových elektráren – nastane nejdříve příští rok, až se vyjasní, jak bude stát nadále fotovoltaiku podporovat. Na trhu se nyní spekuluje, že podpora může klesnou až o třicet procent, a že ve hře je i zvláštní daň.

V prvním pololetí evidovali distributoři rezervované kapacity pro projekty na výstavbu zhruba za 40 miliard korun. Řada z nich se však neuskuteční, protože některé rezervace propadly a spousta nově uzavřenýchsmluv má již lhůtu pro připojení až v příštím roce. O tyto záměry tedy není zájem.

Šéf oddělení transakcí a akvizic KPMG Martin Mašát potvrdil, že v prvním pololetí se hodně spekulovalo. „Šlo v podstatě o jakýsi realitní trh s ‚developovanými‘ pozemky či projekty na papíře,“ řekl deníku E15. Podle něho nyní tyto prodeje už jen dobíhají. „Investoři již vidí velké riziko v tom, že se projekty ještě v letošním roce nepřipojí do sítě,“ dodal. Banky navíc nechtějí záměry, které se letos nestihnou připojit, financovat.

To, kolik elektráren se do sítě zapojí, je klíčové pro cenu elektřiny pro domácnosti. Již nyní se odhaduje, že fotovoltaický boom zvedne běžné domácnosti poplatky řádově o tisíce korun ročně. Spekulacím s projekty nahrával potenciální výnos z provozu elektrárny, který se při současných cenách pohyboval až kolem třiceti procent ročně – při dvaceti procentech vlastního kapitálu a investici plánované na pět let. Výnosy garantoval na 15 let stát pomocí vysokých výkupních cen solárně vyrobené elektřiny.

Ty se však od příštího roku změní. Energetický regulační úřad oznámí nové ceny do konce listopadu. „Již dnes je zřejmé, že využije možnosti snížit výkupní ceny více než o pět procent proti roku 2010. Nicméně kvůlitomu, že zákon nestanoví žádnou maximální hranici, o kterou může ceny snížit, s výjimkou principu, že musí být zachována patnáctiletá návratnost investice, nezbývá než vyčkat,“ uvedl Daniel Zejda z advokátní kanceláře Havel & Holásek.

Spekulanti letos s vidinou vysokých zisků přihlásili distributorům energií obrovské množství projektů solárních elektráren o výkonu 4300 megawattů (než distributoři přijímání žádostí zastavili).

Řada projektů se však neuskuteční kvůli tomu, že mnozí nezaplatili povinný „rezervační poplatek“ a neuzavřeli do konce června smlouvu s distributory, jimiž jsou ČEZ Distribuce, E.ON, ČEPS a PRE. Podleúdajů z května byly uzavřeny smlouvy na polovinu rezervovaného výkonu, za červen čísla ještě nejsou.

Projekt na jeden megawatt se v prvním pololetí prodával za deset milionů korun, cena za vystavěnou elektrárnu je pěti- až desetinásobná.

Ovšem ani všechny projekty se smlouvou se nemusejí uskutečnit – banky některé z nich odmítly financovat, anebo i uzavřená smlouva s distributorem posouvá lhůtu pro připojení do sítě do příštího roku. „Zájem o projekty s lhůtou připojení v příštím roce je teď nulový. Vše záleží na výši tarifů pro příští rok, které Energetický regulační úřad patrně vyhlásí až koncem roku. Do té doby budou všichni obezřetní investoři čekat,“ dodal Mašát.

Zatím není jasné, kolik elektráren začne do konce roku vyrábět. Šéf se domnívá, že zapojeno bude 1400 megawattů, možná i méně. „Odhaduji, že konečné číslo připojených zdrojů ke konci roku 2010 se aninepřiblíží oné často diskutované hranici 1500 megawattů,“ dodal Zejda. Podle ERÚ byly k prvnímu červenci instalovány sluneční elektrárny o výkonu 575 megawattů.