Češi: Škrty jsou příliš tvrdé

Vládní úsporná opatření a škrty podporuje jen okolo dvaceti procent obyvatel země, vyloženě proti nim je více než pětatřicet procent lidí. Z exkluzivního průzkumu agentury Median pro Lidové noviny také vyplývá, že téměř šestapadesát procent lidí pokládá škrty, které dosud kabinet Petr Nečase provedl anebo oznámil, za příliš tvrdé. Za přiměřené je pokládá jen třiadvacet procent respondentů, pouhých sedm procent lidí se domnívá, že kvůli zastavení dluhů státu by měly být úsporné kroky ještě razantnější.

Exkluzivního průzkumu agentury Median pro Lidové noviny se od 17. srpna do 4. září zúčastnilo pět set jedna respondentů z celé země. "Připadá mi to logické, ani to nemohlo dopadnout jinak," komentoval výsledky průzkumu ministr financí z TOP 09 Miroslav Kalousek. "Mohl bych uvést příklady ministrů různých vlád, kteří mají plná ústa šetření, dokud se to nezačne týkat jejich rezortů," dodal. Podle Kalouska přitom oznámené úspory byly "naprostým minimem, ke kterému jsme museli přistoupit, aby se v nedaleké budoucnosti nemuselo přistoupit k opatřením ještě tvrdším, která by byla mnohem méně sociálně citlivá".

Paradoxně to však nejsou voliči a sympatizanti TOP 09, která se pasovala do role "reformních bouráků", či ODS, kdo by si přál při škrtání a úsporách kvůli snížení státního dluhu ještě přitvrdit. Po nejrazantnějších škrtech paradoxně volají příznivci Věcí veřejných, jejichž ministři školství a vnitra Josef Dobeš s Radkem Johnem bojovali nejvíce o to, aby se v jejich rezortech škrtalo méně.

"Je to asi částečně tím, že naši ministři v těch úsporných opatřeních nejvíce vystupují nebo jsou nejvíce vidět. Od ostatních ministerstev zase tak jasné definice toho, co a kde bude škrtáno, nezaznívají. Takže je to dáno i poměrně jasnou komunikací. Voliči tomu rozumí, a tím pádem to i podporují," míní místopředsedkyně VV Karolína Peake.