Řetězce platí podle pekařů za rohlíky dlouhodobě málo

Současných rizik v pekárenském oboru je podle Dřízala mnoho. Letošní sklizeň obilovin je podle něj zhruba o 13 procent nižší, navíc má část obilí špatnou kvalitu pro potravinářské účely, bude tedy třeba technologických úprav, které znamenají náklady navíc. Sklizeň by ale na výrobu pečiva měla stačit. "V Polsku, na Slovensku a v Maďarsku je poměrně velká neúroda, hrozí tak, že farmáři budou prodávat do zahraničí za vyšší ceny, a zvedne se cena u nás," řekl Dřízal.

Za největší problém označuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků a mezigenerační výměnu, kdy mladí už nechtějí přebírat pekárny po rodičích. Vidí podle něj náročnost oboru. V ČR je podle něj zhruba 700 pekáren, desítky ale právě po mezigenerační obměně zaniknou. Nepříjemností pro pekaře je také vládní rozhodnutí na zvýšení minimální mzdy na 12.200 korun od příštího roku. Firmy pak podle něj nebudou moci adekvátně zvednou platy i zkušeným a kvalifikovaným zaměstnancům. Přál by si, aby se zrychlil a zjednodušil nábor lidí za zahraničí, zvláště z Ukrajiny. Podle něj chybí v pekárenském oboru tisícovka pracovníků.

Prodej pekárenského zboží je podle něj jiný než trh s masem nebo mlékem. Až 44 procent pekáren nabízí své produkty ve vlastních prodejnách nebo ve specializovaných obchodech. Řetězce však podle něj dlouhodobě tlačí na výkupní cenu rohlíků až pod náklady, přestože je prodávají za zhruba 1,9 koruny nebo za více. "Snažíme se apelovat na obchodní řetězce, aby dávaly přednost kvalitě před cenou. Koupěschopnost je nyní dobrá a Češi mají podle Eurostatu páté nejlevnější pekařské výrobky v Evropské unii," dodal.

Do budoucna očekává, že budou zanikat okresní pekárny, naopak prostor bude pro řemeslné a velké průmyslové.

S pekárenským trhem se pojí i trh s moukou. Podle Filipa je v ČR kolem 44 provozoven průmyslových mlýnů, v posledních letech jich skončilo kolem pěti. Neznamená to ale podle něj, že by se snížila výroba, spíše se koncentruje k větším výrobcům. Mlýnské kapacity jsou podle něj oproti jiným evropským státům nedostatečné. Největší mlýn je schopný vyrobit 390 tun mouky za den, většina pak kolem 300 tun. V jiných státech jsou mlýny s kapacitou i 600 tun za den.