Pekárny prochází dramatickým otřesem. Desítky jich jsou nuceny zavřít

 Pekárenský průmysl prošel loni dramatickým otřesem a z 800 pekáren jich postupně skončily desítky, především v malých městech a na venkově, a očekává se, že mohou skončit další.

I když Svaz pekařů a cukrářů ČR loni na jaře očekával, že problém budou mít především velké a střední pekárny, nakonec bylo extrémní zdražení mouky a energií kritické pro malé, často rodinné podniky, řekl dnes ČTK na brněnském veletrhu Salimatech výkonný ředitel svazu Bohumil Hlavatý. Pokud letos ekonomiku nezasáhne další silný negativní vliv, jakou byl loni vpád ruských vojsk na Ukrajinu, očekává, že by se mohla situace ve druhé polovině roku stabilizovat.

Pekárenství bylo podobně jako jiné druhy průmyslu či služeb poznamenané pandemií covidu a loňský rok měl být tím, kdy se nadechnou k novému rozvoji. Avšak dramatické zdražení mouky prakticky ze dne na den až na dvojnásobek a růst cen energií jim zasadil ránu. Za plyn platily pekárny v průměru o 350 procent více, protože řada z nich skončila na spotovém trhu. "Někomu stouply ceny až dvanáctkrát," doplnil Hlavatý.

Očekávání problémů velkých a středních pekáren vyplývalo z toho, že ceny určovaly řetězce, ale nakonec jejich růst akceptovaly. I přesto zavřelo loni na jaře pět velkých pekáren, které už nebyly po covidu v nejlepší kondici. Jejich roční obrat činil zhruba miliardu korun, což jsou tři až čtyři procenta kapacity českého pekárenského průmyslu.

Malé pekárny s ročními tržbami okolo pěti až deseti milionů korun, které mohly zdražit ze dne na den, skončily proto, že už dříve měly ceny pečiva o něco vyšší než řetězce a musely chleba a rohlíky zdražit tak, že už to část zákazníků nedokázala akceptovat. I když jich skončily desítky, tak to není na celkovém trhu vzhledem k jejich velikosti vidět. "Jedná se spíš o rodinné tragédie a škodu pro pestrost trhu. Padesát největších pekáren má 90 procent trhu," řekl Hlavatý. Zmínil však, že ve velkých městech, jako jsou Praha a Brno, dokonce vznikají nové malé pekárny, protože ekonomická síla obyvatel těchto měst je vyšší než v malých městech.

Dalším trendem, které loňský turbulentní rok přinesl, je návrat části obyvatel k nejlevnějšímu pečivu, tedy k rohlíkům a klasickému konzumnímu chlebu Šumava. Jejich loňská produkce bude patrně podobná jako v roce 2021. "I když se začalo prodávat více chleba o hmotnosti 600 gramů místo 1200 gramů a lidé začali méně pečiva vyhazovat, vyrobilo se ho stejně. Chléb je stále nejlevnější potravina s ohledem na energii, která v něm je. Lidé začali šetřit a místo dražšího jídla se vrátili k chlebu," řekl Hlavatý. Že se i přes úspory obyvatel nesnížila produkce, je dané také množstvím ukrajinských uprchlíků v Česku. Naopak se loni dramaticky propadla produkce sladkého a jemného pečiva, které museli pekaři citelně zdražit, protože rostla i cena cukru a tuků.

Největší zdražování je snad podle Hlavatého minulostí a další už by mělo být pouze v jednotkách procent a trh by se mohl stabilizovat. Že by ceny energií či pšenice klesaly, neočekává. Podle něj je potřeba, aby pekaři, kteří před ruskou agresí neinvestovali do modernizace provozů, investovali v nejbližších letech, aby byli konkurenceschopní. Ne všichni na to budou mít, proto předpokládá, že může nastat další probírka trhu. Očekává také, že majitelé budou muset zvyšovat platy zaměstnanců, protože jsou nízké. "Průměrně je to 28.000 korun včetně ředitelů," řekl Hlavatý.

Související

Donald Trump

Trumpovo vítězství ohrožuje světovou ekonomiku. Evropa a USA mohou rozpoutat obchodní válku

Po vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách se podniky a ekonomové z celého světa snaží analyzovat jeho slib z kampaně, že zavede plošné clo na veškeré zahraniční zboží. Trump vnímá cla jako způsob, jak podpořit americkou ekonomiku, ochránit pracovní místa a zvýšit daňové příjmy. Navrhované sazby mezi 10 % až 20 % by měly dopad na ceny po celém světě a znepokojují zejména Evropu, uvedl BBC.

Více souvisejících

Ekonomika pečivo Obchody

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

před 2 hodinami

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

před 3 hodinami

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Počasí, ilustrační fotografie.

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

před 9 hodinami

Teroristé Hamásu

Hamás obvinil USA z genocidy v Pásmu Gazy. Izraeli vzkázal, kdy propustí rukojmí

Představitel Hamásu Chalíl al-Hajjá prohlásil, že dokud bude pokračovat válka v Pásmu Gazy, nedojde k žádné výměně rukojmích mezi Izraelem a Hamásem. Podle al-Hajjá není důvod, aby Hamás vrátil rukojmí, dokud Izrael nezastaví vojenské operace. Tato prohlášení přicházejí uprostřed zablokovaných rozhovorů, za jejichž stagnaci obě strany vzájemně obviňují.

před 9 hodinami

Jak se západní zbraně dostávají do Ruska, sankcím navzdory? Stačí jedna instagramová modelka

Server BBC zjistil, jak moderní válečná technologie vyrobená ve Spojeném království končí v Rusku navzdory mezinárodním sankcím. Celkem šest zásilek optické techniky v hodnotě 2,1 milionu dolarů, kterou vyrábí britská firma Beck Optronic Solutions, bylo přepraveno do Ruska prostřednictvím společností registrovaných v Kyrgyzstánu. Tento případ znovu upozorňuje na slabiny sankčního režimu zavedeného po začátku války na Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy