Mladí Češi podceňují bezpečnost při nakládání s penězi, ukázal průzkum Raiffeisenbank

Lidé ve věku 18 až 25 let méně kontrolují účtenky. Pouze 43 procent mladých si podle průzkumu hlídá, jestli pokladní částku nenaúčtovala dvakrát a jestli odpovídají ceny. Naopak generace jejich rodičů (45 až 55 let) je v tomto o poznání pečlivější. Účtenky kontroluje 65 procent z nich.

Podobné to je i s potvrzeními o platbě kartou v obchodech, které si neschovává 39 procent mladých, což je o 19 procent více než ve věkové kategorii 45 až 55 let. Následně si platbu kartou na výpisu z účtu kontroluje pouze 43 procent mladých, zatímco v generaci jejich rodičů je to 64 procent. "To samo o sobě ještě nemusí znamenat, že mladí nejsou pečliví. Mnohem častěji si totiž nechávají z banky posílat informační sms o platbě kartou. Tuto možnost využívá 36 procent mladých, tedy nejvíce ze všech věkových skupin. Někomu více vyhovují informační sms, někdo rád odškrtává položky na výpisu. Každý by měl mít přehled o pohybech na svém účtu a je na každém, jakou metodu zvolí," poznamenal Roman Přeučil z Raiffeisenbank.

Mladí lidé jsou méně opatrní na některé citlivé údaje u platebních karet. Při placení v restauraci nechá obsluhu kartu odnést z dohledu celá čtvrtina mladých. Průměr na celou populaci je jen devět procent. "Přitom stačí jen chvilka, aby si někdo opsal číslo karty, datum platnosti a trojmístný kód v podpisovém proužku a může s cizí kartou vesele nakupovat na internetu," varoval mluvčí banky Tomáš Kofroň.

S PINem ke kartě však nehazardují ani mladí. Pamatuje si jej 96 procent dotázaných. "Jak by se dalo předpokládat, toto číslo mírně klesá s věkem. U lidí starších 65 let si PIN pamatuje už ´jen´ 84,5 procenta. Ostatní ho mají poznamenaný na různých místech," poznamenal Kofroň.

Potvrzení o výběru z bankomatu si nenechává vytisknout skoro polovina mladých, výběry pak nekontroluje na výpisech 16 procent. Nejpečlivější jsou v tomto ohledu lidé starší 65 let. V této generaci si potvrzení netiskne pouze 21 procent a výpisy nekontroluje 11 procent. Výpisy z účtu si dlouhodobě schovává 57 procent mladých. Průměr populace dosahuje na 82,5 procenta. "Pro případnou reklamaci doporučujeme schovávat si výpisy v elektronické nebo tištěné podobě 12 měsíců. Potom je samozřejmě není bezpečné jen tak vyhodit, měli byste je skartovat," poradil Přeučil.

V poslední době se bezpečnost skloňuje také ve spojitosti s internetem. "Nebezpečí číhá nejčastěji na děti a mladé lidi, což je logické. Jedná se o věkovou skupinu, která nemá tolik nepříjemných zkušeností, a proto je méně opatrná. Přitom právě mladí tráví na internetu nejvíce času a mnohem aktivněji čerpají všechny výhody, které nabízí. Například internetbanking využívá podle výzkumu Raiffeisenbank 85 procent mladých, zatímco celkový průměr pro českou populaci je pouze 46,3 procenta," uvedl Kofroň a dodal, že nikdo z mladých nemá osobní zkušenost se zneužitím bankovního účtu nebo platební karty. Podobně významný rozdíl je podle průzkumu i v nákupech na internetu. Občas na něm nakupuje 80 procent mladých oproti 55,5 procenta celkového průměru.

S dodržováním bezpečnostních zásad už jsou na tom mladí podstatně hůře. Více než polovina třeba nikdy nemění heslo do internetového bankovnictví. Jednou ročně si heslo vymění pouze 22 procent, ostatní pak častěji. Pouze 71,7 procenta si heslo pamatuje. Necelých devět procent mladých má heslo uloženo v počítači, 6,5 procenta v diáři a 4,5 procenta dokonce na lístečku v peněžence. "Pokud si nechcete pamatovat přihlašovací údaje do všemožných aplikací, můžete využívat některý z bezpečných programů pro správu hesel. Ale heslo do internetbankingu by si měl každý raději pamatovat," prohlásil odborník na bezpečnost internetového bankovnictví Přeučil.