Růst mezd překonal očekávání. Stát svým zaměstnancům dopřává, shodují se analytici

Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu průměrná měsíční mzda v Česku v prvním kvartále meziročně vzrostla o 7,4 procenta na 32.466 korun. Reálně, při zohlednění inflace, byla vyšší o 4,6 procenta. "ČNB ve své květnové prognóze čekala růst průměrné nominální mzdy na úrovni 6,5 procenta, údaje za první čtvrtletí naznačují, že skutečný celoroční růst bude vyšší," uvedl ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Podle analytiků přitom trh čekal, že se na růstu mezd začne podepisovat zpomalující se hospodářský cyklus. "Takto silný výsledek je tak poměrně překvapivý," uvedla Jelínková

Důvodem vyššího než očekávaného růstu mezd bylo vedle růstu platů státních zaměstnanců také výplata bonusů v bankovním sektoru nebo zvyšování platů v maloobchodě, který stále bojuje s nedostatkem pracovní síly a snaží se zaujmout atraktivními výdělky. Nejrychlejší meziroční růst mezd zaznamenali zaměstnanci v kultuře, školství nebo administrativě. Naopak nejpomaleji rostly mzdy v IT sektoru. Podprůměrný růst mezd byl i ve zpracovatelském průmyslu, který je motorem české ekonomiky. Podle Jelínkové ale reflektuje zpomalující se ekonomiku.

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil, že v souvislosti se zpomalením hospodářského růstu se v 1. čtvrtletí více rozevřely nůžky mezi vývojem mezd a produktivitou práce. "Růst mezd i dál předbíhá produktivitu práce, což může mít v několikačtvrtletním nadhledu negativní dopad na konkurenceschopnost domácích podniků," uvedl Novák. Pozitivem v tomto ohledu podle něj zůstává to, že podobně rychlý či rychlejší růst mezd mají i Maďarsko, Polsko nebo Slovensko.

Ekonom Deloitte David Marek připomněl, že mzdy a zaměstnanost rostou rychleji než produktivita práce čtvrtým rokem, čímž se zvyšují mzdové náklady firem. Zatímco kurz koruny k euru či dolaru je podle něj letos stejný, či slabší než loni, reálný kurz, který zohledňuje rozdíl ve vývoji mzdových nákladů, dál posiluje.

"Na jedné straně by se dalo uvažovat, že jde o konvergenci k životní úrovni v bohatších zemích. Pokud ovšem zůstává přidaná hodnota české produkce na relativně nízké úrovni, potom rychlý růst mezd a posílení reálného kurzu je spíše erozí konkurenceschopnosti než udržitelným zvyšováním životní úrovně," doplnil Novák.