Kdo koupil pohledávky Diag Human? Premiér: tajemství, nevíme

Kauza firmy Diag Human odstartovala na počátku devadesátých let. Tehdejší ministr zdravotnictví Martin Bojar napsal v březnu 1992 v obchodní korespondenci, že firma ucházející se o lukrativní zakázku zpracování krevní plazmy je nedůvěryhodná. Firma si ale ministrova slova nenechala líbit a začala usilovat o finanční odškodnění s argumentem, že přišla o zakázky.

V roce 1995 přišla Diag Human s požadavkem na vyplacení 500 milionů korun za ušlý zisk, který jí Český stát způsobil. V následujícím roce snížila výši škody na 197 milionů korun, tehdejší ministr zdravotnictví Jan Stráský však rozhodl o tom, že bude spor řešit arbitráž.

Právě toto rozhodnutí se Stráskému často vyčítá. Kdyby totiž Česká republika uznala nárok na ušlý zisk, zaplatila by firmě "pouze" požadovaných 197 milionů a nikoli odškodné, jehož výše začala růst úměrně s protahujícím se řízením.

Nárok Diag Human potvrdil rozhodčí senát už v roce 1997, znovu pak o rok později. 16. prosince 2002 přezkumný nález potvrdil předešlé rozhodnutí, podle něhož měla Česká republika zaplatit Diag Human celých 326,6 milionu korun.

Zatím poslední rozhodnutí v kauze padlo v srpnu roku 2008. Tehdy arbitři stanovili náhradu ve výši zhruba 4,1 miliardy korun. Zbytek z celkových 8,33 miliardy korun, které má stát zaplatit, činí penále z prodlení. Diag Human tvrdí, že rozhodnutí již nabylo právní moci, protože se za stát prý odvolali lidé, kteří k tomu neměli ze zákona oprávnění. Konkrétně ministr zdravotnictví Tomáš Julínek a generální ředitel Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových Miloslav Vaněk. Česká republika je přesvědčena o opaku s tím, že odvolání bylo řádné. V posledních dnech ovšem spor vygradoval. Firma Diag Human nechala na majetek Česka vypsat exekuci. Týká se uměleckých děl zapůjčených na výstavu do Vídně a Českého domu v Paříži. Firma zažalovala Česko také ve Velké Británii, USA a několika dalších zemích Evropské unie.