Praha - Zrušení anonymních akcií na majitele, které připravuje vláda, nepřijde státní kasu ani na korunu. Za to české firmy zaplatí podle propočtů HN v součtu bezmála tři čtvrtě miliardy korun. Píší o tom úterní Hospodářské noviny (HN).
V Česku dnes existuje zhruba 13 tisíc firem s akciemi na majitele, jejichž vlastníky nikdo neregistruje. Až vstoupí v průběhu příštího roku v platnost nový zákon o zvýšení transparentnosti akciových společností, budou všechny muset svou strukturu povinně změnit: buď budou mít na akciích uvedena jména jejich majitelů, nebo dají cenné listy do úschovy v bankách či ve speciálním depozitáři.
"Náklady s tím spojené budou pro každou firmu znamenat výdaje v řádu desítek tisíc korun," řekl HN právník Vlastimil Pihera, který se na sepsání zákona podílel. "Svolání valné hromady, inzerce a služby notáře jsou v průměru 50 tisíc korun," dodal další advokát Pavel Smutný. Pokud by tedy jednorázově dalo všech třináct tisíc firem padesát tisíc korun za to, aby splnily podmínky vládního protikorupčního opatření, bude je to stát 650 milionů. A nebudou to jediné nové výdaje. Majitelé akcií na jméno si budou muset povinně zřídit bankovní účty, kam jim firmy budou posílat například dividendy. Desítky tisíc ročně si pak budou účtovat za své služby jak banky, tak centrální depozitář (stejný majitel má i Burzu cenných papírů Praha), pokud se firmy rozhodnou, že si od nich nechají své akcie spravovat.
"Propočet, kolik naše opatření bude stát, nemáme. Snažili jsme se ale, aby dopad na firmy byl co nejmenší. Proto jsme ponechali více variant než jen zaknihování v depozitáři, to by totiž mohl vzniknout monopol," řekl HN ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
Návrh zákona už má koalice na stole, do sněmovny by se mohl dostat na přelomu roku. Jelikož regulaci anonymních akcií - kdy je majitelem ten, kdo cenný papír zrovna drží v ruce - podporuje i opoziční sociální demokracie, mohl by zákon začít platit během příštího roku.
Související
Trump s projevem neuspěl. Trhy tentokrát neuklidnil
Trumpova obchodní válka eskaluje. Svět zažívá nejhorší burzovní propad za poslední roky, dolar strmě padá
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
před 2 hodinami
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
před 3 hodinami
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
před 4 hodinami
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
před 5 hodinami
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
před 6 hodinami
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
před 7 hodinami
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
před 7 hodinami
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
před 8 hodinami
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
před 9 hodinami
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
před 10 hodinami
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
před 11 hodinami
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
před 11 hodinami
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
před 12 hodinami
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
před 13 hodinami
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
před 13 hodinami
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
před 14 hodinami
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
před 16 hodinami
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
včera
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
včera
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák