Praha - Téměř dvě třetiny Čechů přispívají ročně na dobročinné účely do pětiset korun, jednorázový příspěvek je pak v 62 procentech případů maximálně sto korun. Vyplývá to z průzkumu ČSOB zveřejněného v úterý.
Čtvrtina Čechů je pak toho názoru, že charita je jen pro ty, kdo mají peníze nazbyt, pro deset procent jde dokonce o zbytečné vyhazování peněz.
"Ukázalo se, že Češi nevnímají podporu charitativních projektů jako samozřejmou součást svého života, jak je tomu v západním světě, ale jako otázku náhody. Třetina z nich přispívá prostřednictvím náhodných dobročinných sbírek na ulici, čtvrtina prostřednictvím DMS. Jen jedno procento Čechů má na nějakou charitativní sbírku založen trvalý platební příkaz," poznamenal Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB.
Pokud už se Češi rozhodnou přispět na dobrou věc, hrají v tom roli emoce a lidská solidarita. Pomyslný žebříček, kam lidé nejčastěji směřují své příspěvky, totiž tvoří podpora lidí postižených živelnou katastrofou (87,3 %), handicapovaní (53,6 %) a děti (52,1 %). Naopak minoritní zájem mají o podporu seniorů (9,6 %), azylových domů (5,1 %) nebo vzdělání (2,8 %).
Nejčastěji pak podporují charitativní projekty na území České republiky, ale čtvrtina z nich podporuje i nadace a projekty, které se zabývají pomocí lidem především ve třetím světě (výstavba škol a nemocnic, adopce na dálku aj.).
Související
Někdejší televizní tvář Jolana Voldánová je novou ředitelkou Nadace Charty 77
Papež František odvolal celé vedení římskokatolické charitativní organizace Caritas Internationalis
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Jak na bezpečné pálení čarodějnic? Hasiči vydali důležitá doporučení
před 1 hodinou
Bydlí v obecním bytě, chce legalizovat své černé stavby. Mrázová čelí výzvám k rezignaci, Babiš to neřeší
před 1 hodinou
Modžtaba Chameneí vydal další ostré prohlášení. Trumpovi ustupovat nehodlá
před 2 hodinami
USA řeší zásadní otázku: Pokud je "86 47" trestný čin, skončí za mřížemi tisíce lidí?
před 3 hodinami
Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?
před 4 hodinami
Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje
před 5 hodinami
Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa
před 5 hodinami
EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy
před 6 hodinami
Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky
před 8 hodinami
Problematický aspekt počasí v Česku. Řeší se opakovaně a už i letos
včera
Trump už se nahlas hlásí ke královské rodině. Mohou za to britští novináři
včera
Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu
včera
Ledecká půjde do další zimní sezóny bez lyžařských koučů Gampera a Banka
včera
Obchody nemají na vybranou. V květnu se jednou musí řídit zákonem
včera
Policisté hledají výtržníka. Odjíždějícímu autobusu pražské MHD rozbil dveře
včera
Zemřel Oskar Petr, autor legendárních hitů Lucie či Davida Kollera
včera
Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu
včera
Letní počasí dorazí už o víkendu. Meteorologové řekli, co není vyloučeno
včera
Evropský parlament se postavil proti Orbánovu muži. Maďarského eurokomisaře vyzval k rezignaci
včera
Von der Leyenová: Rusové mají pocit, že se opět nacházejí za železnou oponou. Tentokrát je digitální
Ursula von der Leyenová se ve svém dnešním projevu věnovala aktuální situaci v Rusku, které se v současnosti stále výrazněji potýká s tíživými dopady uvalených mezinárodních sankcí. Podle předsedkyně Evropské komise na tento nepříznivý ekonomický vývoj Kreml reaguje neobvyklým způsobem, který spočívá v postupném omezování svobodné komunikace.
Zdroj: Libor Novák