Z horníka sekretářku neuděláte, povzdechl si ministr. Co teď?

Oficiální jednání s OKD zatím nezačala, uvedl také ministerský předseda. Poprvé se zástupci státu s vlastníky firmy sejdou 24. září. Schůzky, po níž Rusnok očekává další, se má zúčastnit i prezident Miloš Zeman. Ten včera v Bruselu mimo jiné uvedl, že podnikatel Zdeněk Bakala by měl říci, zda si v období, kdy mu důl Paskov a další podniky vynášely, tvořil rezervy na horší časy. V opačném případě prý lze s úspěchem pochybovat o jeho podnikatelských schopnostech.

Mluvčí OKD Marek Síbrt uvedl, že společnosti OKD ani NWR rozhodně nečekají, že by je měl zachraňovat stát. "Jsme soukromé firmy a je naším úkolem provést restrukturalizaci, která se nám mimochodem zatím velmi daří a dále v ní pokračujeme. Podaří-li se nám vyřešit otázky úspor v oblasti personálních nákladů a budoucnost Dolu Paskov, bude z OKD opět stabilizovaná firma, která bude v regionu nadále zaměstnávat tisíce lidí," uvedl.

Pokud by podle něj stát chtěl například kvůli udržení sociální stability regionu, aby firma provozování ztrátového dolu prodloužila a on kryl část nákladů, je firma připravena jednat. "Mimochodem, i pro zahájení těchto jednání bylo nutné formální rozhodnutí o útlumu," uvedl Síbrt. Dodal, že firma bude mít velmi brzy hotové právní analýzy, které ukážou možnosti dané českou i evropskou legislativou, a poté bude připravena je předložit vládě.

Nové pracovní místo: Skoro zázrak

"Vytvořit pracovní místo je strašně drahá záležitost. Ve stovkách tisíc korun. Potom je tu ale ještě větší problém. Co ti lidé mají dělat? Jsou schopni se havíři transformovat na administrativní pracovníky? Vybudovat nové pracovní místo je skoro zázrak a proto je strašně špatné ta místa rušit. Vezměte si například nošovickou Hyundai. To byla obrovská investice a kolik tam dělá lidí? Asi tři tisíce... Tedy méně, než je navázáno na Důl Paskov," řekl v rozhovoru pro iHned.cz ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.

"Od léta, kdy je situace firmy medializována, ve spolupráci s ministerstvem práce řešíme, jak propouštěným lidem pomoci. Jednou z forem této pomoci může být ze začátku poradenství odborníků úřadu práce včetně potřebné psychologické pomoci," říká Vladana Piskořová z Úřadu práce v Ostravě.

V úvahu připadá také umístění uchazeče na pracovní místo s finančním příspěvkem úřadu práce. Velmi pravděpodobná je i rekvalifikace lidí. Ta trvá zpravidla jeden měsíc. Jaká nová profese by byla pro horníky ideální, ale nejde jednoznačně říct. "Určitě se bude jednat o technické a řemeslné práce, ke kterým mají tito lidé nejblíže," dodává Piskořová.

Znovu otevřít důl je možné v případě, pokud se zakonzervuje. S tím ale souvisí vyšší náklady, než pokud by byl důl uzavřen úplně. "Podle mého odhadu by úplné uzavření stálo něco mezi jednou až dvěma miliardami korun. Dočasné uzavření by nebylo o mnoho levnější," říká analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.

Samotné uzavření dolu není jednoduché. "V případě hlubinného dolu nelze jednoduše "zamknout vstupní bránu" a činnost ukončit. Hlavní překážkou je jednak zachování bezpečnosti a potom případné zachování možnosti těžby," říká pro Hospodářské noviny Petr Hlinomaz z BH Securities. Jednak se musí zajistit bezpečnost, aby nedošlo k výbuchu nebo samovznícení uhlí. Také je podle něj je potřeba dostat ven techniku, která by se dala prodat nebo použít jinde.