ČR přijde o deset miliard z evropských fondů

Praha - Česká republika přijde o deset miliard korun z evropských fondů, které nestihla vyčerpat z limitu pro loňský rok. ČTK to dnes řekl první náměstek ministra pro místní rozvoj Daniel Braun. Původně přitom ministerstvo odhadovalo ztrátu za loňský rok až na 30 miliard Kč.

"Roční limit čerpání byl loni splněn z 97 procent. V tuto chvíli to vypadá, že míra nedočerpání bude nejvýše 12 miliard korun. Nicméně stále ještě jednáme s Evropskou komisí o dalších výjimkách u projektů zpožděných kvůli loňským povodním a průtahům u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, takže je pravděpodobné, že konečná částka bude ještě nižší," řekl dnes Braun ČTK s tím, že ve hře zůstávají projekty za celkem dvě miliardy Kč.

Ještě v polovině loňského roku přitom MMR odhadovalo, že se nestihne vyčerpat až 30 miliard korun. Výsledná částka je tak výrazně nižší. "Není to nic, s čím bychom mohli být úplně spokojení. Na druhou stranu ale je určitě pozitivní, že se od loňského června podařilo mobilizovat všechny síly a minimalizovat tu částku nedočerpání," poznamenal Braun.

Minimální limit, kolik muselo Česko loni i kvůli projektům z předchozích dvou a tří let vyčerpat, byl 16,95 miliardy eur (zhruba 467 miliard Kč). "V průběhu roku bylo 11 programů, které jsme klasifikovali jako rizikové a nakonec výraznější nedočerpání bylo jen u dvou, kde to bylo dlouhodobě jasné - Operační program Životní prostředí a Operační program vzdělávání pro konkurenceschopnost," dodal Braun.

Vůbec nejhůře dopadl právě OP životní prostředí, který podle aktuálních odhadů loni nevyčerpal 5,27 miliardy korun. Více než tři miliardy musí "odepsat" také OP vzdělávání pro konkurenceschopnost, které řídí ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Limit nesplnily ani OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Technická pomoc a Integrovaný operační program. Naopak dlouhodobě kritizované regionální operační programy splnily loňský limit bez problémů.

Zhruba polovina nevyčerpaných peněz, pět miliard korun, připadá na OP Životní prostředí. Náměstkyně ministra životního prostředí Radka Bučilová dnes ČTK řekla, že Česko uplatnilo v tomto programu u Evropské komise jako členský stát započitatelné ztráty, které nebyly způsobeny vinou státu nebo špatného řízení operačního programu, ale nepředvídatelnými událostmi.

"V našem případě to byly povodně, které ztráty v připravených projektech způsobily," řekla ČTK. MŽP uplatnilo jako další "odečitatelnou položku" například projekty zpožděné správním řízením vzhledem k zákonu o zadávání veřejných zakázek. "Co se nepodařilo v rychlých projektech vyčerpat, jsou prostředky, které byly vázány na projekty, od nichž žadatelé odstoupili. To odpovídá té částce zhruba pěti miliard," doplnila Bučilová.

Domácí příjemci dotací z evropských fondů v současném programovém období 2007 až 2013 získali k začátku letošního ledna 514,9 miliardy korun. Jde o 63,7 procenta z celkové částky, kterou má Česko v těchto letech k dispozici. Od začátku loňského roku do konce listopadu tak na účtech úspěšných žadatelů o dotaci přibylo 102,4 miliardy korun.

Z celkové dosud vyplacené částky požádalo ministerstvo financí Evropskou komisi o zpětné proplacení 385,5 miliardy korun, tedy 47,7 procenta celkové částky. Právě tuto sumu považují úřady za skutečně vyčerpané dotace. V období 2007 až 2013 může Česko z Bruselu podle aktuálního kurzu získat přes 800 miliard korun.

Podle Brauna tak české úřady v následujících dvou letech, kdy ČR může tyto peníze ještě čerpat, čeká obrovský nápor. "Zbývá certifikovat, tedy finálně vyčerpat, zhruba 400 miliard korun, české úřady čeká ještě hodně práce," upozornil Braun.

Související

Více souvisejících

dotace eurofondy CZK

Aktuálně se děje

před 37 minutami

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

před 52 minutami

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

před 1 hodinou

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Letní počasí

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí na celý týden. Změna bude patrná

V Česku začíná nový týden, v jehož úvodu ještě bude pokračovat tropická epizoda. Nejdéle má být vedro na východě republiky. Očekává se nicméně ochlazení a návrat teplot k letnímu normálu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Patrik Schick

Reprezentace se po vyřazení z MS sype jak domeček z karet. Končí Schick i Holeš

Neúspěch českého mužstva na letošním fotbalovém mistrovství světa, kdy po nevýrazných výkonech skončilo s jedním bodem na posledním místě své skupiny, si vybírá první oběti. Ovšem z řad, ze kterých bychom to příliš nečekali. Krátce po vyřazení z MS totiž konec své reprezentační kariéry poněkud nečekaně oznámila jedna z největší opor české reprezentace, útočník Patrik Schick. Den poté ho následoval další reprezentant, když konec v národním týmu potvrdil i obránce Tomáš Holeš.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Tropy zpomalily pražské tramvaje. Místy jedou jen desítkou

Rekordní vedro, které spaluje Česko během posledního červnového víkendu, má vliv i na provoz hromadné dopravy. Například v Praze bylo nutné zpomalit tramvaje, na některých místech jedou maximální rychlostí 10 kilometrů za hodinu. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy