Co se to děje s českou ekonomikou? Expertům odhady nevyšly

"Tak vysoký mezičtvrtletní růst jsme naposledy viděli na začátku roku 2007, kdy vše vypadalo růžově," upozornil analytik Raiffeisenbank Michal Brožka.

Podle odhadu ČSÚ ze 14. února v posledním loňském čtvrtletí HDP mezičtvrtletně stoupl o 1,6 procenta a meziročně o 0,8 procenta. Za celý rok statistici uvedli pokles ekonomiky o 1,1 procenta.

Podle dostupných údajů tak český HDP v loňském čtvrtém čtvrtletí rostl proti předchozím třem měsícům nejrychleji ze zemí EU. Podle statistiků byl ale meziroční a zejména mezičtvrtletní vývoj HDP podstatně ovlivněn nerovnoměrným výběrem spotřební daně z tabáku. "Předzásobení tabákovými výrobky koncem roku a s tím spojená povinnost zaplatit příslušnou spotřební daň zvyšuje v daném čtvrtletí hrubý domácí produkt na úkor následujících jednoho až dvou čtvrtletí," uvedl ČSÚ.

HDP by přitom podle Brožky zřejmě rostl i bez jednorázových faktorů jako jsou devizové intervence a zvýšení spotřební daně. "Ale tyto jednorázové faktory ten údaj činí do značné míry umělý," uvedl. Proto je podle něj třeba data o HDP brát se značnou rezervou. "Ale vnímal bych je pozitivně v tom smyslu, že česká ekonomika pokračuje v růstu - nic víc, nic míň," dodal.

Na výjimečnost čtvrtého čtvrtletí kvůli mimořádným vlivům upozornil i analytik ČSOB Petr Dufek. "Vzhledem k silnému vlivu daní (a zásob) proto nemá smysl příliš jásat nad téměř dvouprocentním růstem ve čtvrtém čtvrtletí. Je rozhodně příjemné, že se ekonomice podařilo vybřednout z recese a je také pozitivní, že už nepadá spotřeba a investice," uvedl.

Výdaje domácností na konečnou spotřebu stejně jako přebytek v zahraničním obchodu loni v ročním úhrnu stagnovaly. Domácnosti ve srovnání s rokem 2012 utratily o 0,2 procenta méně, v posledním loňském čtvrtletí se ale jejich výdaje zvýšily o 0,7 procenta.

Jaké jsou prognózy pro letošní rok?

Ekonomové UniCredit Bank Česká republika a Slovensko jsou rovněž optimističtí ve výhledu na růst ekonomiky i eurozóny. Analytik P. Sobíšek zhodnotil vývoj v uplynulém roce a uvedl, co lze očekávat. Je potěšitelné, že se Česká republika vloni ocitla mezi rostoucími zeměmi (rostla o 0,8 procenta) po boku Velké Británie, USA, Polska a překvapivě i Portugalska. Nejhorší místo v žebříčku už nepatří Řecku, nýbrž Kypru, mezi země s poklesem ekonomiky se vloni dostalo i Finsko. Česko by podle odhadu banky mělo letos růst o 2,5 procenta, podobně jako sousední Německo, propad se očekává v Chorvatsku a Slovinsku.

V západní Evropě se očekává zlepšení, ve východní naopak zpomalení růstu. Evropa je v současnosti v nižších deficitech, než jsou třeba Spojené státy či Velká Británie, což je podle P. Sobíška její výhodou. Ke zlepšení ekonomik by měla přispět měnící se fiskální pozice, pro letošní rok se předpokládá menší brzdění fiskálních politik.

V oblasti veřejných výdajů se očekává zvýšení schodku o 32 mld. Kč, což by mohlo nastartovat hospodářský růst. K růstu ekonomiky přispěje i automobilový průmysl, kde se očekávají dvouciferné nárůsty, dále čistý export a předpokládaný nárůst domácí spotřeby s akcelerací ke konci roku 2014. Pavel Sobíšek se vyjádřil i k často kritizované intervenci ČNB, podle něj může být vnímána jako rozumný krok, který kopíruje ekonomický obraz, informuje finexpert.e15.cz.

„Momentálně je koruna o 10 procent slabší, než by odpovídalo kurzu eura proti dolaru, ale ČNB nenechá korunu klesnout pod 27 Kč za euro, protože se k tomu zavázala a má na to i nástroje. Kurz se letos a možná i v příštím roce udrží okolo 27,20 Kč za euro," uvedl a upozornil na možné obtíže při návratu zpět. Zda se tento faktor promítne do soukromé spotřeby, se uvidí, co na ni ale vliv má, je vnímaná inflace. Ta může být jiná než měřená a ovlivňuje chování spotřebitelů. V současnosti je zhruba na stejné úrovni s měřenou inflací, což lze považovat za dobrý signál.