Česká pošta plánuje od března propustit zhruba 1500 zaměstnanců, zruší 2371 míst

Česká pošta plánuje k 1. březnu příštího roku zrušit 2371 pracovních míst. Znamená to propuštění zhruba 1500 lidí, protože část pozic je neobsazených. Propuštěným zaměstnancům nabídne rekvalifikaci. ČTK to dnes řekl mluvčí České pošty Matyáš Vitík. Státní podnik zaměstnává téměř 29.000 lidí.

Se změnami, které znamenají rušení míst, nesouhlasí největší odborová centrála Podnikový koordinační odborový výbor. "Zaměstnavatel bude rušit pracovní pozice, také budou zřizovány nové. Kolik pošťáků skutečně přijde o práci, bude jasné až po projednání," uvedla předsedkyně odborů Jindřiška Budweiserová.

Podle webu Echo24.cz by se nejvíce mělo propouštět v Praze. Půjde nejen o zaměstnance poštovních přepážek a listonoše, ale také o řidiče a další pracovníky poštovní přepravy. Pošta o tom informovala Úřad práce, výpovědi pro nadbytečnost pracovníkům doručí v prosinci, uvedl web.

Se snižováním počtu zaměstnanců pošta počítá ve své střednědobé strategii. Podle té by podnik do roku 2025 měl zrušit 7000 pracovních míst. "Rušená místa chceme nahradit moderními technologiemi i celkovým zefektivněním provozu," uvedl Vitík. V souvislosti s těmito kroky podle něj vzniknou nová pracovní místa, na které se část propuštěných bude moci rekvalifikovat.

"Odcházející zaměstnanci dostanou vyšší odstupné nad rámec zákoníku práce v závislosti na odpracovaných letech u České pošty. Také jednáme o rekvalifikacích a podpoře končících pošťáků a sociálním programu zaměstnanců v předdůchodovém věku," dodala Budweiserová.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) uvedl, že bude žádat vysvětlení. "V současné covidové situaci se ukázala nezbytnost pošty. Proto jsem na čtvrtek pozval generálního ředitele, šéfa dozorčí rady i zástupce odborů," napsal na twitteru.

Restrukturalizace @Ceska_posta_sp probíhá dva roky. Její součástí je i propouštění. Na čtvrteční schůzce budu chtít znát dopad rušení pracovních míst na lidi a na ekonomiku podniku.

— Jan Hamáček (@jhamacek) November 23, 2020

Zrušení více než dvou tisíc pracovních míst ve státním podniku Česká pošta je podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy krokem správným směrem. "Zdá se, že se nejedená o žádný nahodilý děj, vyvolaný okamžitou situací, ale o výsledek širší, promyšlenější a dlouhodobější koncepce, který souvisí s tím, že podnik pod současným vedením lépe než dříve reaguje na výzvy doby. Mezi ně patří nutnost zavádění moderních technologií a postupů a flexibilnější reakce na technologické změny, zejména pak na nástup on-line komunikace. Tomuto nástupu předchozí managementy podniku nedokázaly uspokojivě čelit, natož jej pak využít ke svému prospěchu," řekl ČTK.

Důležité podle něj je, aby propuštění zhruba 1500 zaměstnanců, k němuž se Česká pošta uchýlí, bylo sociálně citlivé, neboť příští rok bude obecně na trhu práce v ČR nejnáročnějším minimálně od roku 2013. Je proto dobře, že propuštěným zaměstnancům nabídne podnik rekvalifikaci.

Česká pošta provozuje 3200 vlastních nebo partnerských poboček. Loni vykázala ztrátu 363 milionů korun. Do roku 2021 se chce podnik vrátit k zisku v řádu desítek milionů Kč a zvýšit tržby o desetinu ze stávajících 18,8 miliardy Kč.

Související

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Více souvisejících

Česká pošta propouštění Ekonomika Jan Hamáček

Aktuálně se děje

před 45 minutami

Gaza

Jdete moc pomalu? Zastřelí vás. Svědek promluvil o drsném životě v okupované Gaze

V nově zveřejněném svědectví pro britskou stanici BBC obvinil bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze nově vzniklou organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo ze strany ostrahy GHF k opakované střelbě na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších lidí. Tvrdí, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které se údajně pohybovaly příliš pomalu.

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

Silné bouřky udeří i ve středu. Platí nové varování

Silné bouřky udeřily v Česku již v úterý a nevyhnou se mu ani dnes. Meteorologové vydali ve středu dopoledne výstrahu, která vstoupí v platnost v 16 hodin a potrvá až do večera. Největší nebezpečí bouřek je na západě a jihozápadě Čech. 

před 1 hodinou

Ilustrační foto

"Moje rodina je zničena." Afghánec po úniku dat britské armády hovoří o zradě a pomstě Tálibánu

Afghánský muž, který více než deset let spolupracoval s britskými vojenskými silami, uvedl v emotivním rozhovoru pro britskou stanici Sky News, že po úniku jeho osobních údajů žije v neustálém strachu o život. Poté, co se jeho identita dostala do rukou Tálibánu, prohlásil, že se cítí „zrazen“ a „ztracen“. O své budoucnosti prý nemá žádnou představu a jeho rodina je podle něj „odsouzena k zániku“.

před 2 hodinami

raketový systém Patriot

Proč Ukrajina zoufale potřebuje americké raketové systémy Patriot?

Nedávné oznámení prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy poskytnou Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot, vyvolalo v Kyjevě naději – v době, kdy země čelí téměř každodenním nočním útokům ruských dronů a raket. Prezident Volodymyr Zelenskyj o tyto systémy opakovaně žádal, protože Rusko svou ofenzivu výrazně zesílilo. Podrobnosti však zatím chybějí – neví se přesně, kolik těchto baterií Ukrajina obdrží, kdy dorazí a kdo je dodá.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Evropská unie

Bilion eur na kvalitu života, půl bilionu na obranu. Jak bude vypadat rekordní rozpočet EU?

Evropská komise se v úterý večer dostala do finální fáze intenzivních jednání o návrhu sedmiletého rozpočtu Evropské unie, který by měl od roku 2028 dosáhnout historické výše 1,717 bilionu eur. Tento návrh, který má být oficiálně představen ve středu dopoledne, by znamenal výrazné navýšení výdajů oproti současnému období 2021–2027, kdy celkový rozpočet činil zhruba 1,2 bilionu eur.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump dramaticky mění kurz vůči Ukrajině. Pro Putina se však mnoho nemění

Prezident Spojených států Donald Trump během posledních padesáti dnů razantně upravil svůj přístup k válce na Ukrajině. Ačkoli jeho nová politika přináší určité naděje pro Kyjev, experti varují, že se zásadní rovnice konfliktu nemění. Ruský prezident Vladimir Putin, který válku vnímá jako existenční boj, má nadále důvod věřit, že Západ nakonec ztratí trpělivost a Rusko z konfliktu vyjde s územními zisky.

před 5 hodinami

včera

Hurikán

Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie

Podél východního pobřeží Spojených států hrozí nový klimatický fenomén s rostoucí intenzitou. Nor’easters – ničivé bouře, které sužují hustě osídlené oblasti silným větrem, vydatnými srážkami, sněhem a záplavami – mohou být v blízké budoucnosti ještě silnější. Upozorňuje na to nová vědecká studie, která propojuje jejich zvyšující se sílu s globálním oteplováním a znečištěním klimatu.

včera

Keir Starmer

Skandál v Británii: Vláda tajila tajnou relokaci tisíců Afghánců

Až 7 000 afghánských občanů, kteří spolupracovali s britskými silami během dvacetiletého konfliktu v Afghánistánu, bylo tajně přemístěno do Spojeného království v rámci operace, kterou britská vláda donedávna držela v naprosté tajnosti. Skandál se týká masivního úniku osobních údajů téměř 20 000 Afghánců, k němuž došlo vinou nepozorného zacházení s citlivými informacemi. Po zrušení soudního superinzultu se nyní celá aféra dostává na veřejnost.

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Wilders uvrhnul Nizozemsko do politické nestability. Chce se stát premiérem

Nizozemští voliči se mají vrátit k dalším volbám ještě před koncem roku poté, co krajně pravicová strana PVV vystoupila z vládní koalice kvůli neshodám ohledně migrace. Vůdce PVV Geert Wilders vsadil all-in a stáhl své ministry ze čtyřstranné koalice, čímž Nizozemsko vrhl do měsíců politické nejistoty. Jeho cíl je jasný: „Mám v úmyslu stát se příštím premiérem,“ řekl.

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump se zmítá v aféře kolem Epsteina, ohrožuje celou jeho vládu

Americký prezident Donald Trump se ocitá pod nebývalým tlakem v souvislosti s obnoveným zájmem o aféru kolem Jeffreyho Epsteina, která nabývá nových rozměrů. Zatímco Bílý dům se snaží udržet pozornost veřejnosti na domácích i zahraničních úspěších vlády, stín sexuálního delikventa a finančníka Epsteina visí nad Trumpem jako temné memento.

včera

NATO

Rychlá reakce NATO je bez USA nemožná. Rusko to ví, a může toho využít

Summit NATO, který se před dvěma týdny konal v Haagu, skončil spíše úlevou než optimismem. Obavy z toho, že prezident Donald Trump summit naruší, vedly ke značnému omezení jeho agendy. Diskuse o podpoře Ukrajiny, vztazích s Ruskem nebo hybridních útocích zůstaly mimo jednací stůl. Přesto byl dosažen historický závazek: téměř všichni členové aliance – až na výjimku Španělska – se zavázali do deseti let navýšit obranné výdaje na pět procent HDP. Z toho 3,5 % má být určeno na čistě vojenské výdaje a zbylé 1,5 % na posílení civilní infrastruktury a celkové odolnosti států.

včera

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s premiéry Česka, Slovinska a Polska v Kyjevě na Ukrajině (15.3.2022).

Na Ukrajině padá vláda, premiér Denys Šmyhal podal demisi

Denys Šmyhal, který stál v čele ukrajinské vlády od roku 2020, oficiálně oznámil svou rezignaci. Parlament má července hlasovat o odvolání jeho kabinetu, přičemž hned následující den by se mělo rozhodovat o jmenování nové vlády. Změna přichází v době, kdy Ukrajina nadále čelí rozsáhlé ruské invazi a hledá nové impulzy k efektivnímu řízení státu.

včera

včera

Rusko, ilustrační foto

Rusko přestalo zveřejňovat demografická data. Co chce Kreml skrývat?

Ruská státní agentura pro statistiku Rosstat v posledních měsících postupně přestala zveřejňovat téměř všechna důležitá demografická data. Mezi květnem a červencem zmizely nejprve měsíční údaje o počtech narození, úmrtí, sňatků a rozvodů. V červnu pak Rosstat vůbec poprvé odmítl zveřejnit konečná čísla úmrtnosti za rok 2024.

včera

Francie varuje před válkou v srdci Evropy, kterou může rozpoutat Rusko

Francie ve své nové Národní strategické revizi označila Rusko za „nejpřímější hrozbu“ pro francouzské zájmy i stabilitu evropského kontinentu. Dokument zveřejněný 14. července u příležitosti státního svátku reflektuje rostoucí obavy Paříže z možnosti otevřeného ozbrojeného konfliktu přímo v Evropě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy