Inflace bude podle analytiků v nejbližší době nadále kolem tří procent

Překonání tříprocentní hranice již v dubnu je podle ekonomů překvapivé, protože ke zdražení pohonných hmot a nízké srovnávací základně z loňska se přidalo mimo jiné i zdražení potravin. Navíc růst inflace není podle nich jen lokální záležitostí. Ceny rostou celosvětově mimo jiné kvůli výpadkům v dodavatelských řetězcích následkem pandemie, upozornili.

Meziroční inflace v dubnu stoupla na 3,1 procenta z březnových 2,3 procenta. Největší podíl na tom má hlavně zdražení pohonných hmot a tabákových výrobků. Oproti březnu stouply ceny v dubnu o 0,5 procenta.

"Je pravděpodobné, že se inflace v blízkosti trojky bude držet i nadále. Velkou neznámou je další vývoj cen ve službách, které po měsících začínají opět postupně fungovat," uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Inflace by měla zůstat podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera zvýšená i v květnu, poté by však měla začít opět zpomalovat. "Inflace v letošním roce zrychluje globálně, za čímž stojí řada faktorů, mnohé z nich jsou však spíše nabídkového charakteru a souvisí s výpadky v dodavatelských řetězcích následkem pandemie. Svou roli hraje také nízká srovnávací základna z minulého roku," uvedl.

Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského se při pohledu na strukturu inflace ukazuje, že ekonomika zřejmě již pomalu začíná generovat i tlaky na růst cen, které souvisí s oživením spotřeby domácností a cenovou strategií obchodníků. "Potvrzení této domněnky může přijít už během května spolu s otevřením maloobchodních prodejen a případným uvolněním restrikcí u ubytovacích a restauračních zařízení," uvedl.

Dubnový nárůst celkové inflace byl sice podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče v případě české ekonomiky vyšší, než se čekalo, ještě dramatičtější vývoj je ale podle něj patrný v dalších středoevropských ekonomikách. "V letošním dubnu došlo napříč Evropou k výraznému zrychlení meziročního růstu cen pohonných hmot, což bylo dáno nízkou srovnávací základnou, kterou představoval vývoj těchto cen v dubnu loňského roku," upozornil . V Polsku meziroční inflace stoupla na 4,3 procenta a v Maďarsku na 5,1 procenta. "Celková inflace by se v případě české ekonomiky mohla v dalších měsících stabilizovat, zůstane však v oblasti tří procent a v samotném závěru letošního roku ještě zřejmě přechodně dále vzroste," dodal.

V nejbližších měsících je i podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka pravděpodobné, že se meziroční inflace bude i nadále pohybovat na hraně tří procent. "S otazníkem bude od května vývoj cen některých služeb a zboží po významném uvolnění protiepidemických opatření," upozornil.

„Potvrdilo se, že inflace bude letos postupně mířit přes tříprocentní hranici. Ještě výraznější bude v těch segmentech, které budou posledním rokem života s covidem zasaženy nejvíce, jako jsou cestovní ruch či pohostinství a ubytovací služby. Dokážu si představit, že v těchto odvětvích se nárůst cen může krátkodobě vyhoupnout i do dvojciferných čísel. S rostoucí inflací bude pokračovat tlak na pozvolné posilování koruny,“ uvedla partnerka PwC a expertka na měnovou politiku Olga Cilečková.

Podle ekonomky investiční skupiny LOGeco Jany Mückové bude inflace jeden z největších strašáků následujícího období. "Jsme totiž v opačné situaci, než tomu bylo u poslední finanční krize. Zatímco tehdy se začaly snižovat úroky a tisknout peníze až v reakci na pokles ekonomiky, tak nyní už je svět zasypaný penězi a úroky jsou dlouhodobě na nule. S rychlým návratem inflace pak zdraží úvěry a náklady dluhopisů, což bude opravdový test pro ekonomiku," uvedla.

Dnešní čísla podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy zvyšují pravděpodobnost, že ČNB by mohla už letos v srpnu zvýšit svoji základní úrokovou sazbu a že ji letos zvýší dost možná i dvakrát. "V příštím roce by ji mohla zvednout až čtyřikrát. Koncem roku 2022 by základní sazba mohla činit 1,5 procenta," uvedl.