Schodek bude vysoký i příští rok, řekla Schillerová. Rozpočtová rada je zděšena

Česká ekonomika by musela ročně růst až o 11 procent, aby se státní rozpočet ve střednědobém výhledu vrátil ke schodkům kolem 40 až 50 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to dnes řekla v České televizi. Česká národní banka očekává pro příští rok růst české ekonomiky o čtyři procenta, Evropská komise o pět procent. Schodek rozpočtu v příštím roce podle ministryně bude "vyšší", ale konkrétní číslo uvést nechtěla. Vláda nemá v plánu zvyšovat daně, uvedla.

Původně schválený schodek pro letošek byl 40 miliard korun, ale vláda ho kvůli dopadům epidemie koronaviru musela zvýšit nejprve na 200 a poté na 300 miliard korun. Nyní Sněmovna projednává vládní návrh na jeho zvýšení až na 500 miliard korun. "Já si prostě myslím, že to bude vyšší deficit, já nechci říct žádné číslo, bylo by to neprofesionální," uvedla. Dodala, že pro to nemá nyní žádné podklady.

Ministryně také řekla, že pokud Sněmovna požádá vládu, aby jí do konce září předložila plán konsolidace veřejných financí na roky 2021 až 2027, pak ho předloží. Termín do konce září však označila za šibeniční. Návrh předložil v rozpočtovém výboru poslanec KSČM Jiří Dolejš, chce ho připojit k novele navyšující schodek na 500 miliard korun.

"Pokud mě Poslanecká sněmovna takto zaváže, tak to předložím," řekla ministryně. Poukázala na to, že ministerstvo bude od poloviny srpna pracovat na rozpočtu na příští rok a s tím souvisí i výhled na roky 2022 a 2023. "Na ty tři roky to připravíme určitě, na těch sedm let už to bude horší," poznamenala. Připomněla, že vládní koalice prosadila ve Sněmovně novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti, která obsahuje sedmiletý plán konsolidace strukturálního deficitu tak, aby byl v roce 2028 na úrovni před pandemií.

"Jsme z toho velice zneklidněni," řekla v debatě k vývoji schodků předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Důvodem ke zneklidnění je podle ní kombinace toho, že Sněmovna zřejmě schválí schodek 500 miliard, a zároveň na jaře schválila rozvolnění zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti. Obě tyto předlohy jsou podle ní maximalistické. Řekla, že i schodkem 300 miliard pro příští rok je "absolutně zděšena" a nepřijatelných je pro ni i 250 miliard.

Kdyby vláda vyčerpala v příštích třech letech výdajový prostor, překročil by státní dluh v roce 2023 úroveň 50 procent hrubého domácího produktu, varovala. "Já se musím nutně vymezit k tomu vyjádření, že krizí se neproškrtáme a že se z ní proinvestujeme. My se tou krizí hlavně nesmíme prodlužit," dodala Zamrazilová.

Národní rozpočtová rada v uplynulém týdnu zveřejnila svoji Zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. V ní uvedla, že české veřejné finance jsou při nynějším nastavení daňové a výdajové politiky dlouhodobě neudržitelné. Ministryně Schillerová v ČT řekla, že zprávu nepodceňuje. "Ale v době, kdy jsme v bezprecedentní hospodářské krizi, nejhorší od hospodářské krize 30. let minulého století, tady dělat tyto projekce já považují opravdu minimálně za nekorektní, to říkám otevřeně," řekla Schillerová.

"Je to naším stěžejním zákonným úkolem, každoročně vypracovat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí podle zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti," reagovala Zamrazilová. Uvedla, že první zprávu vydala rada na podzim 2018, kdy byla osočována, že se s ní vmísila do schvalování státního rozpočtu. Proto se po debatách zavázala, že ji bude každoročně zveřejňovat v červnu, aby nevypouštěla negativní informace do procesu přípravy rozpočtu.

Související

Nová vláda Andreje Babiše na první tiskové konferenci. (15.12.2025)

Vláda si začne půjčovat od lidí. Schillerová představila nové Dluhopisy Republiky

Stát po několikaleté odmlce znovu otevírá možnost pro české domácnosti, aby své úspory zhodnotily prostřednictvím investic do státního dluhu. Vláda složená ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů se rozhodla obnovit projekt Dluhopis Republiky, čímž reaguje na potřebu zajistit financování rostoucích státních výdajů. Podle ministerstva financí jde o strategický krok, který má diverzifikovat okruh věřitelů a snížit jednostrannou závislost státu na velkých bankovních domech.
Účtenka s EET.

Babišova vláda schválila novou EET. Slibuje, že bude modernější

Babišova vláda splnila jeden ze zásadních bodů programového prohlášení. V pondělí schválila návrh nového zákona o evidenci tržeb. Zároveň navrhla i změny daňových předpisů, které mají část dodatečných příjmů ze zavedení elektronické evidence tržeb vrátit zpět podnikatelům i ostatním daňovým poplatníkům. 

Více souvisejících

Alena Schillerová státní rozpočet Ekonomika Ministerstvo financí Česká republika ČNB Národní rozpočtová rada

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

před 5 hodinami

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

před 6 hodinami

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

před 7 hodinami

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

před 8 hodinami

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

před 9 hodinami

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

před 10 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

před 11 hodinami

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

před 11 hodinami

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

před 13 hodinami

včera

včera

včera

Kriminalisté uzavřeli případ z obchodního domu v Hradci Králové. Navrhli obžalobu

Policie ukončila vyšetřování lednového pokusu o vraždu, jehož se cizinec dopustil v jednom z obchodních center v Hradci Králové. Kriminalisté se muže rozhodli obžalovat. V případě odsouzení může strávit za mřížemi až 20 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy