Většina kovů byla nakoupená mezi roky 2000 až 2013, uvedla správa hmotných rezerv

"Poslední nákup kovů byl v roce 2013. Z roku 1972 je naprostá menšina, a to zhruba asi 15 tun hliníku," řekl dnes ČTK Švagr. Stát nyní chce všechny zásoby kovů prodat, má mu to vynést 2,2 miliardy korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chce kovy z rezerv rozprodávat postupně. Podle úřadu je jejich držení překonaným konceptem.

Švagr dnes uvedl, že případný prodej odpovídá zhruba 1500 až 1600 plným kamionům, zásoby z roku 1972 tvoří necelý jeden kamion. V rezervách jsou podle něj uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek. "Pochází z celého světa - z Ruska, z Venezuely, z Chile, z Německa, ale i z České republiky," uvedl. "Každý rok děláme inventuru, která ověřuje množství ve shodě s naším účetnictvím. Naposledy se uskutečnila v loňském roce, a nechybělo nic," podotkl.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) už dříve uvedl, že je přesvědčen o tom, že koncept držení základních kovů je překonaný, proto navrhuje jejich postupný prodej. S příjmy z prodeje kovů už počítá státní rozpočet na příští rok, kdy z nich má stát získat 600 milionů korun. V roce 2021 by pak z prodeje kovů mělo být odvedeno do státního rozpočtu dalších 1,6 miliardy korun, tedy celkem 2,2 miliardy Kč.

Havlíček dnes ČTK sdělil, že nejdříve zasedne Bezpečnostní rada státu, kde budou projednány všechny zásoby hmotných rezerv, tj. nejen kovy. Výsledek pak projedná vláda. "Desítky let nikoho nezajímala struktura státních hmotných rezerv, jediné co se řešilo, byly účetní inventury, méně produktový stav a už vůbec faktické možné využití. Maximálně vždy někdo přišel s tím, co je třeba dokoupit. To je to, co musíme změnit," uvedl ministr.

Začít je podle něj nutné u nové struktury zásob. "Prodat, co už nedává smysl - za MPO navrhneme kovy, a současně dohodnout, co pořídíme. Celkový finanční rámec státních hmotných rezerv by se neměl zvyšovat, ale tím, že někde snížíme, bude prostor pro modernější pojetí zásob a nákup toho, co potřebujeme v roce 2019, a ne to, co dávalo smysl v době studené války," dodal Havlíček.

Švagr uvedl, že to, co bude ve státních rezervách uloženo, je rozhodnutím jednotlivých ministerstev, správa je pouze jejich ochráncem. "Každé dva roky od nich chodí na správu požadavky, o tom, které zásoby hmotných rezerv se mají zaměnit, co se má nově pořídit, a co z hlediska jednotlivých položek už není potřebné. Zkrátka, hmotné rezervy se neustále vyvíjí, neustále se uskutečňuje výměna, záměna a modernizace. Například těžké topné oleje, které ještě před několika lety v rezervách byly, se vyprodaly a už nejsou," řekl.

Část zásob kovů podle něj Česko prodalo už v roce 2008, v roce 2010 ale zásoby opět doplnilo. "Správa v tomto období prodávala kovy zhruba za 650 milionů korun. Tyto peníze zůstaly v rozpočtu SSHR, byla za ně posílena ropná bezpečnost," dodal.

SSHR schraňuje komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků.