EU se může stát stejně závislou na čínských bateriích, jako byla na energii z Ruska

Dokument, který má být použit jako základ pro jednání o hospodářské bezpečnosti Evropy na summitu Evropského politického společenství v Granadě dne 5. října, zdůrazňuje, že kvůli nestálé povaze větrné a solární energie bude Evropa potřebovat mechanismy pro skladování energie, aby mohla dosáhnout svého cíle nulových emisí skleníkových plynů do roku 2050. To znamená, že EU bude v příštích letech potřebovat mnohem více lithium-iontových baterií, palivových článků a elektrolyzérů, a to až desetkrát až třicetkrát více než dosud.

Lídři, znepokojeni rostoucí globální asertivitou a ekonomickou váhou Číny, budou diskutovat o návrzích Evropské komise na snížení rizika přílišné závislosti Evropy na Číně a potřeby diverzifikace směrem k Africe a Latinské Americe.

"Bez zavedení účinných opatření by se evropský energetický ekosystém mohl do roku 2030 stát závislým na Číně," uvádí se v dokumentu španělského předsednictví. Tato závislost bude mít jiný charakter, ale podobný rozsah jako závislost na Rusku před jeho invazí na Ukrajinu. Podle autorů dokumentu má EU dobrou pozici ve výrobě elektrolyzérů, ale v oblasti palivových článků a lithium-iontových baterií potřebných pro elektromobily je silně závislá na Číně.

Kromě lithium-iontových baterií a palivových článků by EU mohla čelit podobným výzvám i v oblasti digitálních technologií. Prognózy naznačují, že poptávka po senzorech, dronech, serverech, úložných zařízeních a sítích pro přenos dat v tomto desetiletí prudce vzroste. EU má v oblasti sítí poměrně silnou pozici, ale v jiných oblastech může mít významné nedostatky.