Česko Řecku patrně nepomůže

„Je to čistě otázka eurozóny. Na eventuálních podporách by se měla podílet pouze eurozóna,“ řekla deníku E15 náměstkyně ministra financí Klára Hájková. Řecko je jako člen Evropské měnové unie v jiné situaci než třeba Lotyšsko, kde se eurem ještě neplatí a kterému Praha slíbila půjčku 200 milionů eur (přibližně 5,2 miliardy korun).

Podle Hájkové Čechy zatím nikdo k žádné účasti na záchraně Řecka nevyzval. V evropských kuloárech se ale mluví o různých způsobech případné pomoci včetně zapojení evropské sedmadvacítky. O konkrétních formách by zítra měli jednat ministři financí EU. Podle Hájkové to bude první jednání, na kterém země mimo eurozónu dostanou konkrétnější informace o možném řešení.

Iniciativu při přípravě záchrany pro Řecko zatím přejímaly Německo a Francie. Jasné však dosud nebylo ani to, zda a jak by se měl zapojit Mezinárodní měnový fond.

Viceguvernér ČNB Miroslav Singer upozornil, že reálný vliv na další vývoj mohou mít pouze země měnové unie. „Osud řeckých financí bude evidentně primárně určen zeměmi eurozóny,“ uvedl Singer.

Ani u politiků by česká účast na záchraně Řecka patrně nenašla podporu. „V žádném případě,“ zdůrazňuje bývalý vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. „Nedá se říci, že bychom nebyli solidární,“ připomíná půjčku Lotyšsku, Řecko je však podle něho zcela jiný případ. Řecký premiér Jorgos Papandreu na konci minulého týdne upozornil, že jasno o dalším postupu nemají ani EU, ani eurozóna. „Je zde nedostatek koordinace mezi různými institucemi EU,“ řekl Papandreu.

Rozhodnutí summitu z minulého týdne podle dostupných informací znamená záruku EU, že by Řecku pomohla, pokud by mělo problém s refinancováním svého dluhu. To Řeky čeká v dubnu či květnu. I kdyby se Česko na finanční pomoci přímo nepodílelo, faktem je, že se jako člen unie tak či onak podílí na oné záruce.

Z pohledu EU by bylo ideální, kdyby Řecku pomohla tato pouhá záruka při prodeji obligací na trhu, aniž by unie musela jakkoliv finančně přispět.