Konflikt na Ukrajině se projeví zpočátku hlavně u energií a potravin, míní analytici

Vyplývá to z vyjádření analytiků, které oslovila ČTK. Ekonomové zároveň upozornili, že dlouhodobější dopad zatím nelze přesně určit především s ohledem na to, že není známá podoba nových sankcí proti Rusku. O těch rozhodnou představitelé EU dnes večer.

Například hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek odhadl, že v případě úplného výpadku českého vývozu export do Ruska, například kvůli zvažovanému odpojení Ruska od platebního systému SWIFT, by dopad do české ekonomiky byl zhruba 1,2 procenta hrubého domácího produktu. Ten loni podle dat ČSÚ činil zhruba 5,7 bilionu korun.

"Okamžitým dopadem ruské invaze je zdražení energií na evropském trhu. Další dopady budou závislé na tvrdosti přijatých sankcí mezinárodního společenství vůči ruským agresorům. Sankce sice zasáhnou především ruskou ekonomiku, ovšem čím tvrdší budou, tím citelnější dopady vyvolají I v ekonomice EU," uvedl dále.

I podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je nyní vyčíslování možných ekonomických dopadů předčasné, protože se budou odvíjet od dalšího vývoje sankcí a následných odvetných sankcí. "Hlavní rizika jsou však spojená s energetickou situací, pokud by byly omezeny dodávky plynu do Evropy. Obecně je tak vývoj pro ekonomiku stagflační, bude brzdit růst a zároveň zvyšovat inflaci, a to nejen z titulu vyšších cen energetických komodit, ale také z titulu oslabení koruny či růstu cen drahých kovů nezbytných v průmyslové výrobě," uvedl.

"První klíčové dopady už vidíme: koruna prudce oslabila a zvýšily se ceny ropy, zemního plynu a pšenice. K tomu se nejspíš přiřadí i růst cen některých příbuzných zemědělských produktů a také dalších položek, které Ukrajina vyvážela, jako je třeba železná ruda a výrobky z oceli. Výsledkem pak v horizontu několika málo týdnů nebo měsíců bude tlak na růst cen potravin, energií a obecněji dováženého zboží a služeb. Inflace se tak z nynějších úrovní kolem deseti procent může ještě zvýšit a její pokles k nižším hodnotám může nastat až později než na jaře, jak se doposud všeobecně předpokládalo," uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa.

Další dopady budou podle něj záležet na podobě protiruských sankcí. "Pokud by byly ruské banky odstřiženy od platebního systému SWIFT, nelze vyloučit přechodné ukončení dodávek ropy a plynu z Ruska, což by po případném vyčerpání zdejších zásob výrazně zkomplikovalo situaci zejména v průmyslu a dopravě," dodal.

Mezi klíčové krátkodobé dopady patří i podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka zejména růst cen energií a dalších komodit. "Z dlouhodobého hlediska je hlavní hrozbou návrat studené války mezi Západem a Ruskem, včetně citelného omezení ekonomických vztahů," uvedl. Dodal, že současná situace nemá srovnání s pandemií ani globální finanční krizí.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská upozornila, že zatímco předchozí krymská krize neměla zásadní dopad na celkovou výkonnost ekonomiku, další eskalace konfliktu se může v ekonomické výkonnosti projevit. Význam Ruska pro český export se totiž podle ní od té doby snížil. "Více než dopadu na výkonnost ekonomiky se obávám dalšího růstu cen – ještě vyšší inflace. Tento konflikt má obrovský destrukční potenciál – ještě výrazněji nám zdražit energie a pohonné hmoty. Z Ruska dovážíme především plyn, ropu a základní suroviny, kovy a kovové výrobky, chemie. Rusko je ale na světovém trhu ale také významných vývozcem zemědělských plodin," uvedla. Zároveň by při výjimečném pohybu kurzu koruny nevylučovala, že ČNB zapojí na podporu koruny devizové rezervy.