Nizozemská vláda podpoří KLM úvěrovým balíkem 3,4 miliardy eur

Nizozemská vláda se dohodla s vládou v Paříži, že na záchranu letecké skupiny Air France-KLM přispěje úvěrovým balíkem za 3,4 miliardy eur (přes 90 miliard Kč). Oznámil to dnes nizozemský ministr financí Wopke Hoekstra. Jednu miliardu eur nizozemské součásti KLM půjčí stát, který bude zároveň ručit za 2,4 miliardy eur bankovních úvěrů. Letecká společnost se potýká s dopady pandemie způsobené koronavirem.

Francie oznámila úvěrový balík sedm miliard eur francouzské divizi Air France v dubnu. Evropská komise (EK) pomoc Paříže schválila na začátku května a stejně tak bude muset dát zelenou i podpoře nizozemské vlády. Proti státní pomoci pro Air France-KLM se ale staví irský nízkonákladový letecký přepravce Ryanair.

"Vyzýváme Evropskou komisi, aby zablokovala tento dotační doping KLM, který ještě více sníží konkurenci a spotřebitelům výběr na nizozemském a francouzském trhu," uvedl v prohlášení šéf Ryanairu Michael O’Leary. Irský podnik ve čtvrtek oznámil, že ze stejného důvodu právně napadne rozhodnutí EK povolit miliardovou státní pomoc německé letecké společnosti Lufthansa.

"Tento balík je nezbytný k tomu, aby KLM a Air France mohly nadále plnit důležitou roli, kterou plní v naší ekonomice," konstatoval Hoekstra na tiskové konferenci v Haagu. "V minulých týdnech jsme se snažili ty útrapy rozložit co nejspravedlivěji," dodal.

Met een reorganisatie staan KLM medewerkers voor een zware opgave. We hebben afgelopen weken geprobeerd de pijn zo eerlijk mogelijk te verdelen. Dit pakket is nodig om te zorgen dat KLM en Air France de belangrijke rol die ze hebben in onze economieën kunnen blijven vervullen.

— Wopke Hoekstra (@WBHoekstra) June 26, 2020

Pilotům bude mzda zkrácena až o pětinu a celá KLM sníží náklady o 15 procent. O propouštění nizozemský ministr financí neinformoval. Řekl ale, že záchrana se bez škrtů pracovních míst neobejde. Pro nizozemskou divizi skupiny pracuje zhruba 30.000 lidí.

Podle zdrojů agentury Reuters chce francouzská část Air France dosáhnout toho, aby 8300 zaměstnanců odešlo dohodou.

Nizozemský parlament žádá po KLM výměnou za podporu z veřejných peněz mimo jiné méně nočních letů a snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o polovinu. Na to, že se finance použijí výhradně v nizozemské divizi, bude dohlížet zástupce státu. Podle agentury Reuters nebude KLM vyplácet dividendy, dokud úvěry nesplatí.

Mezi francouzskou a nizozemskou vládou panuje napětí ohledně vedení a strategie skupiny, která vznikla v roce 2004 fúzí dvou národních aerolinek. Loni v březnu Nizozemsko překvapilo nákupem akcií podniku, čímž vyrovnalo 14procentní podíl Francie. Hoekstra tehdy řekl, že záměrem bylo mít alespoň takový vliv, jaký má francouzská vláda, aby se Nizozemci mohli podílet na důležitých rozhodnutích.

Související

KLM

Piloti aerolinek KLM odmítli zmrazení platů

Odborová organizace pilotů společnosti KLM, která je součástí francouzsko-nizozemské skupiny Air France-KLM, odmítla dát souhlas se zmrazením mezd do roku 2025. Podle agentury Reuters by odmítnutí mohlo ohrozit snahy o zajištění budoucnosti firmy v době koronavirové krize.

Více souvisejících

Air France-KLM Nizozemí Ekonomika

Aktuálně se děje

před 44 minutami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 2 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy