Odveta Trumpovi: Mexiko a Kanada zavádí vlastní cla. Čína překvapivě mlčí, na USA ale má páky

Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodního obchodu tím, že splnil svůj dlouho avizovaný slib a uvalil nová cla na čínský dovoz. Spojené státy od soboty zavedly 10% tarif na veškeré čínské zboží, které vstupuje na americký trh, což je součást širší strategie, která se dotkla i Mexika a Kanady.

Tato obchodní opatření podle CNN okamžitě vyvolala reakci v Pekingu, kde čínské úřady označily Trumpovy kroky za „vážné porušení pravidel Světové obchodní organizace (WTO)“ a oznámily, že podají oficiální stížnost. Zároveň čínské ministerstvo obchodu varovalo, že země přijme odpovídající protiopatření, i když zatím neupřesnilo, jaká konkrétní opatření plánuje.

Oproti tomu, jak rychle reagovaly Mexiko a Kanada, které okamžitě oznámily vlastní odvetná cla, byla reakce Pekingu relativně opatrná a zdrženlivá. Tento přístup může být výsledkem několika faktorů.

Prvním je načasování – Trump oznámil nová cla v době, kdy v Číně probíhal týdenní veřejný svátek, což mohlo dočasně omezit rychlost reakce úřadů. Dalším důvodem může být snaha čínské vlády zabránit dalšímu vyhrocení situace, zejména v době, kdy ekonomika země čelí zpomalení růstu a kdy Peking stále doufá v možnost dosažení diplomatického kompromisu.

Čínský prezident Si Ťin-pching a Donald Trump v posledních týdnech udržují poměrně vstřícný tón ve vzájemné komunikaci. Trump dokonce naznačil, že by byl ochoten jednat s Pekingem o obchodních otázkách i o dalších globálních problémech, jako je válka na Ukrajině.

V této souvislosti je možné, že čínská vláda považuje za výhodnější neeskalovat konflikt a počkat na další vývoj, než podnikne tvrdší kroky. Navíc Trump zatím neuvalil tak přísná cla, jaká v minulosti avizoval – během své prezidentské kampaně hrozil sazbami až ve výši 60 %, takže 10% tarif může být vnímán jako relativně mírný krok.

Další faktor, který může hrát roli, je, že Spojené státy stále čekají na výsledky širšího přezkumu americko-čínských obchodních vztahů. Trump tento přezkum nařídil hned první den svého druhého funkčního období a jeho výsledky mají být zveřejněny 1. dubna.

Do té doby si může Peking ponechat otevřené možnosti, zda se pokusí vyjednat diplomatické řešení nebo zda se uchýlí k tvrdší odvetě. Čínské vedení si zřejmě uvědomuje, že Trump je pragmatik a že by mohl být ochoten jednat, pokud by Peking nabídl určité ústupky.

Pokud by se však situace vyhrotila, Čína má k dispozici několik nástrojů, jak reagovat. V minulosti už Peking zavedl cla na americké zboží v hodnotě přibližně 185 miliard dolarů jako odvetu za Trumpovy předchozí obchodní restrikce.

Kromě cel může Čína omezit vývoz klíčových surovin, například vzácných kovů, které jsou nezbytné pro výrobu polovodičů a dalších technologických produktů. Další možností je zavedení přísnějších regulačních opatření pro americké firmy působící na čínském trhu, což by mohlo ovlivnit giganty jako Apple, Tesla nebo Qualcomm.

Čína však zjevně nechce opakovat obchodní válku z roku 2018, kdy Trumpova administrativa uvalila cla na stovky miliard dolarů čínského dovozu a Peking reagoval vlastními opatřeními. Během následujících let americké i čínské firmy utrpěly značné ztráty a přímé ekonomické dopady byly cítit na obou stranách. Joe Biden sice většinu těchto cel ponechal v platnosti, ale jeho administrativa se soustředila spíše na strategické omezení čínského přístupu k pokročilým technologiím než na plošné obchodní restrikce.

Jedním z klíčových faktorů, který hraje ve prospěch Pekingu, je rostoucí diverzifikace čínského exportu. Podle dostupných údajů dnes čínský vývoz do Spojených států tvoří jen asi 3 % tamního HDP a méně než 15 % celkového čínského exportu.

To znamená, že čínská ekonomika je méně závislá na americkém trhu, než tomu bylo v minulosti. Peking v posledních letech rozšířil obchodní vztahy s dalšími zeměmi, zejména v Asii, Africe a Jižní Americe, což mu dává větší prostor pro manévrování.

Podle ekonomických analytiků bude Peking v nadcházejících týdnech pečlivě sledovat Trumpovy další kroky a vyhodnocovat, zda se vyplatí přijmout tvrdá odvetná opatření, nebo zda bude lepší vyčkat na výsledky dubnové obchodní analýzy a případná další jednání.

Zatímco v roce 2018 byla čínská reakce na americká cla téměř okamžitá, tentokrát se zdá, že Peking se snaží postupovat strategičtěji a vyvarovat se neuvážených kroků, které by mohly poškodit jeho vlastní ekonomiku.

V každém případě je jasné, že vztahy mezi dvěma největšími ekonomikami světa zůstávají napjaté a že Trumpova administrativa bude i nadále tlačit na Čínu, aby změnila některé své obchodní praktiky. Otázkou zůstává, zda se podaří najít kompromis, nebo zda se svět znovu ocitne na prahu rozsáhlé obchodní války, která by mohla mít globální důsledky.