Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu. Sdělil ekonom Lukáš Kovanda.
Cena ropy Brent v posledních třech dnech klesla. Ani ta tedy není ruským krokem výrazněji rozkolísána. Znatelnější reakce je sice patrná u zemního plynu, který včera na burze v Nizozemsku, určující ceny v zemích EU, zdražil o necelá tři procenta na zhruba měsíční maximum. Jenže ani to nevypovídá o nějakém šoku.
Klíčovým důvodem zatím jen mírné reakce trhů je to, že podle řady expertů není ruský zákaz udržitelný příliš dlouho. Poradenská společnost FGE, která se zaměřuje právě na analýzu trhu s naftou, předpokládá, že Rusko svůj zákaz neudrží déle než dva týdny, dost možná ani tak dlouho ne.
Společnost FGE soudí, že jakmile Rusko doplní své zásoby nafty, bude v jeho nejvlastnějším ekonomickém zájmu, aby vývoz dieselového paliva zase rychle obnovilo. Protože pokud by tak neučinilo, rafinérie v zemi by musely začít pozastavovat svoji činnost. Což by nakonec vedlo přesně k tomu, co se zákazem vývozu nyní Kreml snaží podle společnosti FGE odvrátit – tedy k nedostatku paliv a dalšímu zvýšení inflace. Návrat rafinérií k plné produkci by po jejich odstavení nebylo technicky možné uskutečnit „přes noc“.
Skladovací kapacity v Rusku nejsou nekonečné, takže pozastavení činnosti rafinérií by v jistý okamžik bylo jedinou možností, jak se při zákazu vývozu se vznikajícím přebytkem nafty vyrovnat.
Nynější zákaz vývozu nafty je tudíž spíše vyvolán právě snahou doplnit zásoby než možným záměrem použít právě i ji jako zbraň a omezením její dostupnosti na světovém trhu zesílit zejména na Západě inflační tlaky a podnítit tam tak nespokojenost obyvatelstva. Ruské zásoby nafty jsou vyčerpané kvůli aktuálnímu vrcholu sezóny zemědělských sklizní a kvůli válce na Ukrajině a nutnosti zajistit pohon vojenských vozidel a dalších zařízení.
Související
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Podezřelý požár v Pardubicích. Mohlo jít o terorismus, poprvé se ozval Babiš
před 1 hodinou
Trump zvažuje, co udělá s íránským ostrovem Charg. Ropa tudy proudí do světa
před 2 hodinami
Policie vyšetřuje požár v Pardubicích. Hlásí se k němu skupina hájící zájmy Palestinců
před 3 hodinami
Dubnové počasí. Teploty budou stoupat, naznačuje předpověď
před 3 hodinami
Pavel přes výhrady podepsal rozpočet. Zodpovídat se bude Babišova vláda
před 4 hodinami
Metro opět staví ve všech stanicích linky B. Českomoravská hlásí otevřeno
před 5 hodinami
Dánové počítali s americkou invazí do Grónska. Vojáci měli jasné rozkazy
před 6 hodinami
Tragédie v Prostějově. Jeden člověk nepřežil fyzické napadení
před 6 hodinami
Netanjahu promluvil o útoku na íránské ropné pole. Jednali jsme sami, řekl
před 8 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, pak se oteplí
včera
Jak se zbavit závislosti na Hormuzském průlivu? Netanjahu navrhuje vybudování potrubí přes Arabský poloostrov
včera
Írán už nedokáže obohacovat uran, není jasné, kdo zemi vede, řekl Netanjahu. Nevyloučil pozemní invazi
včera
Ostře sledovaná návštěva se odkládá. Trump kvůli Íránu do Číny zatím nepojede
včera
Babiš asi dokáže v NATO lépe vysvětlit, proč Česko neinvestuje do obrany, poznamenal ironicky Pavel
včera
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
včera
Kuba se kvůli ropné blokádě ocitá na hraně úplného kolapsu
včera
„Likvidace padouchů něco stojí.“ Hegseth odmítl upřesnit, kdy USA ukončí válku s Íránem
včera
Největší rezervy zemního plynu na světě. Gigantické ložisko South Pars je světový unikát
včera
Trump tvrdí, že o útocích na South Pars USA nevěděly. Pomáhaly je přitom zrealizovat, píše CNN
včera
BBC: Evropská unie se nepoučila. Zaspala a probudila se v další energetické krizi
Evropská unie se ocitla v dalším energetickém šoku, který silně připomíná krizi z roku 2022. Tehdy, po zahájení ruské invaze na Ukrajinu, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová hřímala proti manipulacím s trhem a slibovala odklon od nespolehlivých partnerů. O čtyři roky později však Evropa zjišťuje, že se nepoučila. Současný konflikt na Blízkém východě a uzavření Hormuzského průlivu odhalily, že kontinent pouze vyměnil jednu závislost za druhou.
Zdroj: Libor Novák