Světové trhy zatím na čtvrteční ruský zákaz vývozu motorové nafty reagují bez výraznějšího vzrušení. Cena velkoobchodně prodávané nafty na komoditní burze v Rotterdamu, určující i pro ceny v Česku, včera oproti včerejšku poklesla. Před zhruba týdnem přesahovala její cena úroveň 1030 dolarů za tunu, včera činila přibližně 986 dolarů za tunu. Sdělil ekonom Lukáš Kovanda.
Cena ropy Brent v posledních třech dnech klesla. Ani ta tedy není ruským krokem výrazněji rozkolísána. Znatelnější reakce je sice patrná u zemního plynu, který včera na burze v Nizozemsku, určující ceny v zemích EU, zdražil o necelá tři procenta na zhruba měsíční maximum. Jenže ani to nevypovídá o nějakém šoku.
Klíčovým důvodem zatím jen mírné reakce trhů je to, že podle řady expertů není ruský zákaz udržitelný příliš dlouho. Poradenská společnost FGE, která se zaměřuje právě na analýzu trhu s naftou, předpokládá, že Rusko svůj zákaz neudrží déle než dva týdny, dost možná ani tak dlouho ne.
Společnost FGE soudí, že jakmile Rusko doplní své zásoby nafty, bude v jeho nejvlastnějším ekonomickém zájmu, aby vývoz dieselového paliva zase rychle obnovilo. Protože pokud by tak neučinilo, rafinérie v zemi by musely začít pozastavovat svoji činnost. Což by nakonec vedlo přesně k tomu, co se zákazem vývozu nyní Kreml snaží podle společnosti FGE odvrátit – tedy k nedostatku paliv a dalšímu zvýšení inflace. Návrat rafinérií k plné produkci by po jejich odstavení nebylo technicky možné uskutečnit „přes noc“.
Skladovací kapacity v Rusku nejsou nekonečné, takže pozastavení činnosti rafinérií by v jistý okamžik bylo jedinou možností, jak se při zákazu vývozu se vznikajícím přebytkem nafty vyrovnat.
Nynější zákaz vývozu nafty je tudíž spíše vyvolán právě snahou doplnit zásoby než možným záměrem použít právě i ji jako zbraň a omezením její dostupnosti na světovém trhu zesílit zejména na Západě inflační tlaky a podnítit tam tak nespokojenost obyvatelstva. Ruské zásoby nafty jsou vyčerpané kvůli aktuálnímu vrcholu sezóny zemědělských sklizní a kvůli válce na Ukrajině a nutnosti zajistit pohon vojenských vozidel a dalších zařízení.
Související
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák