Toshibě kvůli akvizici v USA hrozí obrovská ztráta

ČTK EuroZprávy.cz

ČTK , EuroZprávy.cz

27. prosince 2016 9:18

Americký dolar (USD)
Americký dolar (USD) Foto: Pixmac

Tokio - Japonské společnosti Toshiba v letošním fiskálním roce zřejmě hrozí ztráta. Firma bude muset zaúčtovat odpisy ve výši několika stovek miliard jenů kvůli koupi firmy z oblasti jaderné energetiky ve Spojených státech, kterou uskutečnila její divize Westinghouse. Toshiba ve svém prohlášení částku neupřesnila, podle japonských médií se bude ztráta pohybovat v rozmezí od 100 miliard do 500 miliard jenů (22 až 110 miliard Kč).

Ztráta je další ranou pro japonský konglomerát, který doufal, že se mu již podaří oživit po účetním skandálu ve výši 1,3 miliardy USD (33,6 miliardy Kč) a odpisech ve své jaderné divizi ve výši dvě miliardy USD, které firma zaúčtovala v loňském roce.

Ztráta souvisí s převzetím aktivit v oblasti jaderných staveb strojírenské firmy Chicago Bridge & Iron (CB&I) firmou Westinghouse loni v prosinci za 229 milionů USD. Po dokončení dohody CB&I žalovala Westinghouse kvůli způsobu kalkulace provozního kapitálu v dohodě a kvůli tomu, která firma by měla převzít případné závazky spojené s nadměrnými náklady u dvou zpožděných projektů jaderných elektráren v USA.

Psali jsme: Hyundai se snaží šetřit, řeší nedostatek modelů SUV  

Nový generální ředitel Satoši Cunakawa, který se ujal funkce v červnu, slíbil obnovit důvěru ve firmu. Toshiba si za své hlavní pilíře růstu stanovila jadernou energetiku a polovodiče a rozhodla se postupně omezit aktivity v oblasti spotřební elektroniky, jako výroba osobních počítačů a televizorů, které jsou méně ziskové.

Toshiba podle dosavadních prognóz očekává za celý fiskální rok, který končí 31. března 2017, čistý zisk 145 miliard JPY. Loni vykázala ztrátu 460 miliard JPY. Hospodaření má podpořit hlavně silná poptávka po paměťových čipech od čínských výrobců chytrých telefonů.

Akcie firmy reagovaly na zprávu prudkým propadem. Během dne ztrácely až 16 procent, napsala agentura Reuters.

17. srpna 2025 14:47

Přežije Indie obchodní válku s USA? Trumpovy kroky jí mohou pomoci, nebo potopit

Související

Toshiba, ilustrační foto

Toshiba je poprvé po čtyřech letech ve ztrátě, klesá zájem o kopírky a čipy

Japonský průmyslový konglomerát Toshiba se v prvním čtvrtletí kvůli koronaviru propadl do provozní ztráty 12,6 miliardy jenů (2,6 miliardy Kč) ze zisku 7,83 miliardy ve stejném období loňského roku. Firma to uvedla ve svém dnešním sdělení. Ve ztrátě je kvůli poklesu zájmu o elektronické přístroje, kopírky a vybavení na výrobu čipů poprvé po téměř čtyřech letech.
Americký dolar (USD)

Toshiba dokončila prodej čipové divize za 18 miliard dolarů

Tokio - Japonský elektrotechnický koncern Toshiba dokončil prodej své čipové divize konsorciu vedenému americkým investičním fondem Bain Capital za 18 miliard dolarů (zhruba 400 miliard Kč). Oznámila to dnes firma. Toshiba byla loni nucena nabídnout čipovou divizi k prodeji, aby získala peníze na pokrytí finančních ztrát způsobených bankrotem americké jaderné divize Westinghouse.

Více souvisejících

Toshiba ,  USA (Spojené státy americké) ,  Westinghouse

Aktuálně se děje

včera

Jejich Veličenstva jsou vyfocena v Trůnním sále v Buckinghamském paláci.

Karel III. má 77. narozeniny. Krátce po zásadním rozhodnutí o bratrovi

Velká Británie je jako monarchie zemí některých zvláštních zvyků a dnešek je toho důkazem. Na den přesně před 77 lety se narodil současný král Karel III., ale jeho narozeniny už se letos slavily. Až dlouho po oslavě musel panovník učinit jedno zcela zásadní personální rozhodnutí. 

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dálniční známky v lednu zdraží. Možná naposledy, naznačují strany příští vlády

Je to jen několik dní, co ministerstvo dopravy oznámilo ceny dálničních známek pro příští rok. Potvrdilo tak, že se kvůli rozšíření dálniční sítě a růstu spotřebitelských cen opět zvýší. Možná to bude naposledy. Podle dostupných informací totiž v řadách koalice ANO, SPD a Motoristů panuje shoda na zrušení valorizace u dálničních kuponů. 

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Deset let od masakru v Bataclanu: Jak teroristické útoky změnily Francii?

Bezprostředně po teroristických útocích v Paříži, ke kterým došlo 13. listopadu 2015, vyhlásila francouzská vláda celostátní výjimečný stav. Tento stav poskytl úřadům rozsáhlé pravomoci k boji proti terorismu, a to na úkor některých občanských svobod. Deset let poté se část těchto výjimečných právních pravomocí stala součástí běžného zákona a byla zavedena ještě rozsáhlejší opatření pro sledování občanů.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Británie se chystá na revoluci. Chce napodobit tvrdý dánský azylový model, jak ale ve skutečnosti vypadá?

Dánsko se snaží omezit počet žadatelů o azyl především udělováním pouze krátkodobého statusu, což je často citováno jako nejúčinnější opatření zavedené za poslední desetiletí. Před rokem 2015 měli uprchlíci v Dánsku původně povolen pobyt na pět až sedm let, po kterých se jejich povolení k pobytu automaticky stalo trvalým. Pravidla se dramaticky změnila před deseti lety, kdy do Evropy dorazil více než milion lidí prchajících před konflikty, převážně ze Sýrie, Afghánistánu, Iráku a Eritrey.

včera

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

"Nežijeme v době míru." Německo chce vytvořit nejsilnější armádu v Evropě, 18leté pošle na prohlídku

Německá koaliční vláda se po měsících politických sporů dohodla na novém plánu vojenské služby, jehož cílem je navýšit počet vojáků. Nový model nařídí všem 18letým mužům vyplnit dotazník o jejich vhodnosti ke službě a od roku 2027 také podstoupit lékařskou prohlídku. Toto rozhodnutí přichází v době, kdy se Berlín snaží vytvořit nejsilnější konvenční armádu v Evropě. Šéf největší německé zbrojovky Rheinmetall, Armin Papperger, vyjádřil přesvědčení, že by tohoto cíle mohlo být dosaženo během pěti let. Očekává se, že zákonodárci budou o plánu hlasovat do konce roku 2025.

včera

Kim Čong-Un

Sok-jol chtěl vyprovokovat Kim Čong-una. Měl posílat drony do Pchjongjangu

Jihokorejská prokuratura tvrdí, že tajné lety dronů z Jižní Koreje do samého srdce Pchjongjangu byly součástí plánu bývalého prezidenta Jun Sok-jola na vyprovokování severokorejského vůdce Kim Čong-una. Cílem mělo být vytvoření situace, která by ospravedlnila šokující vyhlášení stanného práva z loňského prosince. Prokurátoři v pondělí zveřejnili nové důkazy, které údajně potvrzují dřívější tvrzení Severní Koreje, že Jižní Korea v říjnu loňského roku vyslala drony k shození protirežimních letáků.

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Rusko po vzoru Ukrajiny zakládá vlastní Síly bezpilotních systémů

Rusko, inspirované úspěchem Ukrajiny, vytvořilo novou složku svých ozbrojených sil, která se má výhradně zaměřit na bezpilotní systémy (UAS). Tímto krokem Rusko následuje Ukrajinu, která svou vlastní jednotku bezpilotních systémů (USF) zřídila již v září 2024. V současné válce se bezpilotní letouny staly klíčovou vojenskou součástí na frontových liniích. Rusko tento měsíc oznámilo, že zformovalo Síly bezpilotních systémů pro dohled nad svou doktrínou a operacemi s drony.

včera

FSB (ruská kontrarozvědka)

Ruská tajná služba tvrdí, že zmařila ukrajinský pokus o atentát na vysoce postaveného úředníka

Ruská Federální bezpečnostní služba (FSB) oznámila, že se jí podařilo zabránit pokusu Ukrajiny o atentát na vysoce postaveného kremelského úředníka, ke kterému mělo dojít na území Ruska během jeho návštěvy hřbitova. Toto tvrzení přišlo v době, kdy obyvatelé Kyjeva zažili další těžkou noc pod smrtícími ruskými vzdušnými útoky, při nichž podle ukrajinských představitelů zahynuli nejméně čtyři lidé. FSB ve svém pátečním prohlášení uvedla, že se ukrajinské speciální služby pokoušely zaútočit na nejmenovaného, ale jako „jednoho z nejvýše postavených činitelů ruského státu“ popsaného úředníka. K útoku mělo dojít, když dotyčný navštěvoval hroby svých příbuzných na hřbitově nedaleko Moskvy.

včera

Maduro, Nicolas

Maduro se svého postu nevzdá. Američanům poslal jasný vzkaz

Venezuelský prezident Nicolás Maduro exkluzivně pro CNN v Caracasu během čtvrtečního shromáždění vyzval obyvatele Spojených států, aby se spojili s Venezuelou pro mír v Amerikách. Jeho prohlášení přichází v době zvýšeného napětí se Spojenými státy, které do Karibiku vyslaly válečné lodě, oficiálně zaměřené na plavidla údajně zapojená do obchodu s drogami z Venezuely. Caracas však tvrdí, že skutečným cílem Washingtonu je vynucená změna režimu.

včera

včera

BBC Studios in Northern Ireland, Belfast, Northern Ireland. Credit: K. Mitch Hodge

BBC se omluvila Trumpovi, odškodné platit odmítá

BBC se omluvila Donaldu Trumpovi, prezidentovi Spojených států, za způsob, jakým byl upraven jeho projev z 6. ledna 2021 v rámci pořadu Panorama. Televizní stanice však striktně odmítla požadavek na zaplacení odškodného. Společnost uznala, že úprava videa v pořadu vyvolala mylný dojem, že Trump přímo vybízel k násilnému jednání. Z tohoto důvodu se rozhodla, že už pořad, který byl vysílán v roce 2024, nebude znovu odvysílán.

včera

13. listopadu 2025 21:59

13. listopadu 2025 21:09

Kyjev

Ukrajina do EU patří. Na její problémy ale ani Unie nemusí stačit

Slib, že Ukrajina „patří do Evropy“, se dnes ukazuje jako možná unáhlený a příliš velkorysý. Summit ve Lvově sice potvrzuje politickou podporu Kyjevu, zároveň ale odhaluje tvrdou realitu: vstup země uprostřed války by zatížil obranný systém EU, rozpočet i institucionální stabilitu. Riziko kolapsu zemědělské politiky, přetrvávající korupce, organizovaný zločin a slabá sociální struktura vyvolávají zásadní pochybnosti, zda je Unie schopna integrovat stát takové velikosti a nároků. Evropě tak nezbývá než přiznat, že závazek učiněný v návalu solidarity může přesahovat její současné možnosti.

13. listopadu 2025 20:48

COP30

COP30: Pokud budeme pokračovat v těžbě uhlovodíků, lidstvo se samo vyhubí

Mezinárodní skupina aktivistů shromážděná v Belému, dějišti klimatického summitu COP30, vydala naléhavou výzvu k uzavření Smlouvy o postupném vyřazení fosilních paliv. Aktivisté naléhají na brazilské předsednictví, aby podnítilo země k ukončení éry uhlí, ropy a plynu, která je hlavní příčinou klimatické krize.

13. listopadu 2025 19:30

Německo odmítlo brannou povinnost, sází na dobrovolníky a finanční motivaci

Německá vláda po intenzivní debatě rozhodla, že neobnoví všeobecnou brannou povinnost, a místo toho se rozhodla pro dobrovolný model s výraznými pobídkami. Cílem tohoto plánu je doplnit vyčerpané ozbrojené síly tváří v tvář rostoucí hrozbě ze strany Ruska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy