Řízený bankrot Řecka trhy nepřekvapí, míní analytici

„Řecko ve skutečnosti již bankrot vyhlásilo, není schopno dostát svým závazkům a věřitelé, tedy především banky, v létě souhlasili s 21procentním snížením hodnoty svých pohledávek,“ uvedl Marek Hatlapatka, hlavní analytik společnosti Cyrrus.

„Nyní jsou tedy ve hře jen různé další formy bankrotu, z nichž nejpravděpodobnější je razantnější snížení hodnoty řeckého dluhu na úroveň alespoň 50 až 60 procent,“ vysvětlil Hatlapatka.

„Všichni politici v Evropě vědí, že takové řešení je téměř nevyhnutelné, ale také vědí, že když bude odsouhlasen tento krok, musí sousledně přijít další opatření na podporu finančních institucí, které ponesou ztrátu způsobenou odpisem dluhu na svých bedrech,“ sdělil Hatlapatka s tím, že jinými slovy je nutná rekapitalizace evropských bank.

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka je třeba rozlišovat, zda bankrot bude řízený či neřízený.

První možnost by zřejmě zajistila, aby se neopakovala situace z roku 2008. „Celý proces by se mohl obejít bez hluboké recese,“ uvedl Marek s tím, že státy eurozóny tak jako tak směřují k mírné recesi.

Druhou alternativou je ale neřízený bankrot, který by měl na světovou ekonomiku o poznání horší dopad. Z pohledu Marka se nabízí paralela s rokem 2008, kdy vyhlásila bankrot banka Lehman Brothers. „Přestože přesné důsledky prozatím nelze specifikovat, je možné, že dopad na světovou ekonomiku by byl horší, než pád této americké investiční banky.

V podobném duchu se vyjádřil i analytik finančních trhů Martin Prokop ze společnosti Next Finance. „Dopady možného bankrotu Řecka by mohly být i mnohem horší, než pád investiční banky Lehman Brothers. Pád Řecka by zasáhl celý evropský bankovní systém. Nehledě na to, že by prolomil veškerá tabu, že není možné, aby padla některá ze zemí eurozóny,“ varoval Prokop. „Investoři byli do teď přesvědčováni, že není možné, aby některá se zemí eurozóny padla. Vedle dalších států PIIGS by se investoři zaměřili také na Belgii a Francii, které jsou také extrémně zadluženy,“ myslí si analytik.

Pokud budou evropské banky ještě před pádem Řecka rekapitalizovány a bankrot země bude řízený, trhy by podle analytiků mohly dokonce trhy reagovat pozitivně. „Pokud by ale došlo pouze k odpisu bez posílení kapitálu bank, dojde k řetězové reakci, banky budou krachovat, mezibankovní trh zamrzne a situace bude minimálně stejně tak dramatická, jako tomu bylo po pádu Lehman Brothers,“ míní Hatlapatka. „V takovém případě by velmi pravděpodobně globální ekonomika upadla do nové recese,“ uzavřel svoji prognózu analytik.

Podobný názor sdílí i Marek, který v případě řízeného bankrotu předpokládá spíše pozitivní reakci trhů, které s podobným vyústěním počítají. Opačně by ale trhy reagovaly na neřízený bankrot, kdy by Řecko jednostranně odstoupilo od svých závazků.

Před panikou na finančních trzích ovšem varuje Prokop. Přestože by nervozita na trzích byla menší v případě řízeného bankrotu, z dlouhodobého hlediska se tento jev podle něj prohloubí. „Panika na trzích by rostla, což by zhoršilo podmínky na trhu i dalším zemím. Jde především o růst výnosů ze státních dluhopisů dalších zemí PIIGS. Samotné země by nebyly schopné ufinancovat svůj dluh za tak vysokou cenu,“ míní Prokop s tím, že pomoci by kvůli vysokým nákladům nedokázala již ani EU. „Evropský bankovní sektor je v mnohem větším ohrožení, než byl v roce 2008. To by se projevilo i na hloubce recese,“ dodal.

Pokud by investoři museli přijít o velkou část svých pohledávek, odrazí se to podle Prokopa zejména v bankovním sektoru. Bez kapitálové injekce by byly nejvíce ohroženy řecké a kyperské banky. Problémy by mohly brzy hlásit i španělské bankovní instituce, které výrazně zasáhla bublina na trhu s nemovitostmi.

„Jak by se investoři báli o další ekonomický vývoje eurozóny, začali by prodávat především komodity, které jsou silně spjaty s hospodářským cyklem. To samé by platilo i pro akciové trhy, které by bez problému překonaly letošní minima,“ odhaduje Prokop.