Neřízený bankrot Řecka by způsobil dalekosáhlé následky

Dluh Řecka by se podle Martina Prokopa, analytika finančních trhů společnosti Next Finance, sice snížil, stále by ale nebyla vyřešena otázka schodků státního rozpočtu. Ty je totiž do velké míry dány právě vysokými náklady na dluh a splátkami dluhu. "Na finančních trzích by si Řecko nepůjčilo, i nadále by mu tak nezbylo nic jiného než šetřit a rozprodávat svůj majetek," uvedl Prokop.

To podle něj znamená, že by docházelo k dalšímu propouštění státních zaměstnanců, k dalšímu snižování mezd ve veřejném sektoru a k dalšímu snižování důchodů. "Nezaměstnanost by nadále rostla. Snižování mezd by se nevyhnul ani soukromý sektor. To by postupně zvyšovalo konkurenceschopnost řecké ekonomiky," odhadl Prokop.

Řecko by ale podle někdejšího viceguvernéra České národní banky (ČNB) Luďka Niedermayera bylo závislé na pomoci Mezinárodního měnového fondu (MMF), případně Evropské unie i v případě, že by došlo k neřízenému bankrotu. "Očekával bych, že v té situaci budou požadavky na reformy mnohem razantnější než nyní. Pokud je dnes diskuse o tom, kdo ve státním sektoru bude propuštěn, čekal bych, že v tomto případě bude diskuse o tom, kdo bude zaměstnán," řekl pro agenturu Mediafax Niedermayer.

Pokud ale podle Niedermayera dojde k řízené restrukturalizaci, tedy na základě návrhu z července, budou věci pokračovat tak, jako nyní. "Tlak na plnění programu bude stále značný vzhledem k pomalému růstu ekonomiky," dodal Niedermayer.

I podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka není bankrot jako bankrot. "Pokud dojde k domluvenému snížení řeckého dluhu, červencová dohoda počítá s 20 procenty, reálně bude potřeba odepsat asi 50 až 60 procent dluhu, bude Řecko schopné postavit se na vlastní nohy, dostane-li pod kontrolu své veřejné finance," uvedl pro agenturu Mediafax Marek.

V takovém případě by se už podle Marka nemusela životní úroveň v Řecku dále výrazně snížit. Z dlouhodobějšího pohledu je ale podle Marka nezbytným předpokladem růst produktivity a také makroekonomická stabilita."Pokud ovšem dojde k neřízenému bankrotu, bude země odříznuta od jakýchkoli externích zdrojů a bude muset vyrovnat své hospodaření okamžitě, což by mohlo být bolestné nejen z pohledu lidí v Řecku, ale také z pohledu věřitelů. Navíc by došlo k rozvratu tamního bankovního sektoru, což by dále prohloubilo depresi řecké ekonomiky," dodal Marek.