Analytici uklidňují: Krach Řecka evropský finanční systém nedestabilizuje

„Dopad řeckého krachu na finanční systém eurozóny by závisel na řadě faktorů, především na tom, jak velký objem, tedy kolik procent dluhu, by byl odepsán,“ uvedl Luboš Mokráš, analytik České spořitelny. Podle něj by také záleželo na tom, jak by reagovaly Evropská unie (EU), Mezinárodní měnový fond (MMF) a Evropská centrální banka (ECB)

„Objem řeckého dluhu není sám o sobě natolik velký, aby krach Řecka destabilizoval evropský finanční systém, a to i při vysokém procentu odepsané částky. Pro většinu bank by částečné odepsání dluhu mělo být zvládnutelné, i když by se na nějakou dobu podepsalo na ziskovosti,“ upřesnil Mokráš.

„Menšina bank by musela přistoupit k navýšení základního jmění, a to buď přes kapitálový trh, nebo, pokud by nebyly schopné získat kapitál na trhu, přes stát. Slabé státy si na tento účel mohou půjčit od Evropského fondu finanční stability (EFSF),“ dodal.

Podle Mokráše je už nějakou dobu možné pozorovat významné zhoršování situace na mezibankovním trhu kvůli obavám z řeckého krachu. „Právě nepřímé dopady na vzájemnou důvěru mezi bankami, které významně negativně ovlivňují fungování finančního systému, jsou největší hrozbou,“ varuje. „Hrozí také zintenzivnění obav z toho, že podobně jako Řecko dopadnou i další slabé státy, jako je Portugalsko, Irsko, Itálie nebo Španělsko,“ varoval.

Proto je podle Mokráše nutné, aby měla EU připravený věrohodný plán rekapitalizace bank postižených případným řeckým krachem a také účinný plán podpory slabých států, například navýšení objemu EFSF. Evropská centrální banka pak musí být připravena zajistit likviditu na finančním trhu, což už také dělá.

„Dopad řeckého krachu je zvládnutelný, ovšem vyžaduje přiměřeně razantní aktivitu především od EMU a ECB,“ shrnul Mokráš.

„V případě krachu Řecka počítáme s tvrdým, nicméně zvládnutelným dopadem na finanční sektor. Tedy situace by neměla být tak dramatická, jako po pádu Lehman Brothers, a to mimo jiné i proto, že eurozóna již schválila stabilizační mechanismy, které by měly nejhoršímu zabránit,“ míní Václav Franče, analytik Raiffeisenbank.

Zároveň však dodává, že s tím, jak budou muset banky vytvářet opravné položky na řecké dluhopisy, které mají ve svých bilancích, budou čelit ztrátě, jež může vést k poklesu kapitálu banky až pod hranici kapitálové přiměřenosti. „Některé slabší evropské banky bude nejspíš třeba rekapitalizovat. Zároveň je možné, že opět zamrzne peněžní trh, banky si nebudou ochotny navzájem půjčovat,“ upozorňuje.

Podle něj také bude pokračovat pokles cen rizikových aktiv, což je trendem i nyní. Pomalé zlepšení očekává ve druhém pololetí roku 2012.

„Co se týče dopadů do reálné ekonomiky, očekáváme prudké zpomalení růstu našeho hlavního obchodního partnera, Německa, které by mělo v roce 2012 růst jen o 0,7 procenta. V návaznosti na to by česká ekonomika měla zpomalit tempo svého růstu na pouhých 0,3 procenta,“ odhaduje Franče.

„Důvody takto pomalého růstu jsou dva. Výpadek exportní poptávky a slabá vnitřní poptávka kvůli vládním úsporným opatřením a pomalému růstu mezd,“ uzavřel.