New York - Americké firmy platí navzdory dobrým výsledkům nejnižší daně v poměru k jejich ziskům za posledních nejméně 40 let. V uplynulém finančním roce, který skončil loni v září, v průměru odvedly na dani 12,1 procenta ze svého profitu z aktivit ve Spojených státech. Průměr v letech 1987 až 2008 přitom činil 25,6 procenta, upozornil deník The Wall Street Journal (WSJ).
Zároveň připomenul, že míra zdanění firem během recesí obvykle klesá. Stalo se tak i po finanční krizi v roce 2008. V uplynulých čtvrtletích nicméně zisky amerických společností prudce rostly, částky odváděné na daních ale zůstaly nízké.Hlavní příčinou poklesu je podle odborníků z Rozpočtového úřadu Kongresu (CBO) úleva na daních známá jako "zvláštní amortizace", kterou podpořili jak demokraté, tak republikáni. Podnikům v USA umožňuje odepisovat investice do vybavení továren, výrobních strojů či výpočetní techniky v roce, kdy si je pořídily, a ne postupně.Podniky díky tomu podle odhadů CBO v uplynulých dvou letech získaly kolem 55 miliard dolarů ročně. Daňová úleva v plném rozsahu skončila loni v prosinci. Z výsledkových zpráv firem za poslední čtvrtletí je přitom patrné, že ji agresivně využívaly.Například železniční firma Union Pacific díky ní v loňském roce zaplatila na daních o 450 milionů dolarů méně.V evropských zemích jsou oproti tomu daně nesrovnatelně vyšší. Například ve Velké Británii činí daň z příjmu právnických osob 28 procent (u fyzických osob je to 40 procent), na Slovensku platí právnické i fyzické osoby shodně 19 procent, v Rakousku platí právnické osoby 25 procent, fyzické dvojnásobek.
Související
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
USA (Spojené státy americké) , daň
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák