Nezaměstnanost v USA trhla rekord. Češi popisují, jak se v Americe bojuje s COVID-19

Analytici v průměru čekali, že o podporu požádá zhruba stejný počet lidí jako o týden dříve, informuje CNN. O práci teď přicházejí hlavně lidé v odvětvích, na která má pandemie nejtvrdší dopady, což jsou hotely, restaurace nebo firmy v letecké dopravě.

V předchozím týdnu, tedy do soboty 21. března, se o podporu v nezaměstnanosti v USA přihlásilo téměř 3,3 milionu lidí. Už to byl rekord, který zhruba čtyřnásobně přesáhl tehdejší maximum z roku 1982. Ještě na začátku března žádalo o podporu méně než 300.000 lidí. Dnešní statistika podle ekonomů ukazuje, že potíže na trhu práce akcelerují.

Futures na akcie na zprávu zareagovaly oslabením, zvýšil se naopak zájem o státní dluhopisy. Dolar zůstal bez výraznějších změn.

Češi v USA líčí obavy, těžká rozhodnutí i přístup lidí k pandemii

Studentka z Moravy, kterou sílící hrozba donutila plánovat složitý návrat do vlasti, naturalizovaný emigrant, kterého naopak donutila vrátit se domů na Floridu, nebo zdravotní sestřička, která už týdny pečuje o pacienty s COVID-19. I takové jsou příběhy českých rodáků, kteří boj proti koronaviru prožívají na opačném břehu Atlantiku. V rozhovorech s ČTK hovořili o přístupu Američanů, o nelehkém rozhodování i o svých obavách.

"Valí se to na nás," konstatovala zdravotní sestra Silvia Sauvé, která už několik let slouží noční směny na jednotce intenzivní péče v nemocnici u Seattlu. Její oddělení prý bylo na začátku týdne zcela plné, přičemž více než polovinu nemocných tvořili lidé s COVID-19. Největší nápor se ale ve státě Washington čeká až v půlce dubna, a tak tamní zdravotnictví rychle přechází na krizový režim.

"Přes víkend se zřídilo externí triážní (třídící) centrum, které má pomáhat nějak koordinovaně ten příliv pacientů 'rozvrstvit'... snaží se dočasně nabírat pracovníky z externích agentur. Taky předělají pooperační oddělení na druhou JIP, kam budou dávat pacienty, kteří COVID nemají," popsala česká sestra některé ze změn.

Po stránce vybavenosti na tom prý její pracoviště není "tak zle" jako některé nemocnice v New Yorku, "nicméně šetříme i my". "Nervy máme všichni vyšponované, ale musíme vydržet," dodala.

Úplně jiné starosti má v těchto dnech studentka anglofonních literatur Zuzana Glatzová, která se ocitla v jiném americkém ohnisku nákazy. V lednu přicestovala do New Orleans s cílem absolvovat semestr na místní státní univerzitě. O dva měsíce později byl v největším městě státu Louisiana potvrzen první případ nákazy koronavirem, za další dva týdny tam začala platit omezení pohybu a dnes už metropolitní oblast ohlásila přes 110 obětí viru SARS-CoV-2. Návrat do vlasti začala Glatzová plánovat ve chvíli, kdy bylo oznámeno přerušení prezenční výuky na University of New Orleans.

"Dělat rozhodnutí je na téhle situaci to nejtěžší. Nedokážu říct, jestli je dobrý nápad zůstat, nebo se vydat na komplikovanou cestu zpět. Ale směr, kterým se New Orleans ubírá, mě přesvědčil, že bude rozumnější odjet," popsala své úvahy v rozhovoru vedeném prostřednictvím facebooku. Na zpáteční cestu už si koupila letenky a doufá, že na plánované trase přes Boston a irský Dublin příští týden nikde neuvízne.

Rodačka z Brněnska odhaduje, že dopady preventivních opatření budou v New Orleans velmi citelné, protože o práci přichází řada pracovníků klíčového sektoru pohostinství. "Zavřené obchody často propouští zaměstnance pod úrovní managementu. Tak přišla o práci i moje spolubydlící," dodala magisterská studentka.

V nedaleké Floridě, která je domovem i pro Čecha Petra Kubíka, začnou podobná opatření jako v Louisianě platit až v pátek, ačkoli ve státě na samém jihovýchodě USA evidovali v absolutním srovnání ještě více nakažených. Guvernér Ron DeSantis celou druhou polovinu března odkládal vyhlášení plošné karantény a nakonec tak učinil až ve středu odpoledne.

Zhruba ve stejnou dobu Kubík ČTK po telefonu popisoval, že "tak polovina lidí to bere celkem vážně", zatímco zbytek obyvatel "si myslím, že na to úplně kašle". On sám se prý snaží dodržovat již platná doporučení federální vlády o omezení sociálního kontaktu a kromě toho si i na veřejnosti zakrývat obličej. V místních obchodech byl prý dosud v tomto směru skoro sám.

Situace podle něj pramení také z přístupu politických lídrů. "Tady náš geniální prezident (Donald Trump) vlastně první měsíc říkal, že je to celé výmysl demokratů proti němu. Potom začal uvažovat, že to možná je něco vážnějšího, ale vlastně je to stejné jako chřipka. Potom to chvíli bral vážně, potom zase říkal, že vlastně nejdůležitější je ekonomika a že bychom měli všechno zase otevřít během dvou týdnů... Takže ti lidi, kteří to neberou vážně, bohužel to není jenom jejich vina," shrnul podnikatel, který v USA žije od roku 1991.

Dosavadní laxní přístup úřadů prý Kubíka překvapil. Americká opatření porovnával s asijskými zeměmi, kde v uplynulých týdnech zahajoval plánovanou několikaměsíční dovolenou, která před deseti dny předčasně skončila kvůli hrozícímu kolapsu letecké dopravy. "Na letišti nikdo nehlídal nic, teplotu nikdo neměřil," popsal návrat domů. Nyní počítá s tím, že situace se bude nějakou dobu zhoršovat, a snaží se hledat způsoby, jak z času v izolaci co nejvíce vytěžit.

Zdravotní sestře Sauvé v nelehkých časech pomáhá vzájemné povzbuzování s kolegy a také podpora od veřejnosti. "Každý den nám chodí jídlo a kafe z různých podniků, i kytky jsme od nějakého květinářství dostali. Lidé nám posílají děkovné kartičky. I to moc pomáhá nás posílit," vylíčila.

Nejvíce prý ji a její kolegy děsí scénář, že by kromě plicních ventilátorů v nemocnici došly také léky podávané napojeným pacientům proti bolestem. "To by byla situace jako z hororu," napsala. Před třemi týdny přitom v rozhovoru s ČTK hovořila o dobré připravenosti jejího pracoviště a stav srovnávala s mimořádně těžkou chřipkovou sezonou, kterou zažila před několika lety. "Kdepak, teď už jsme někde úplně jinde. Takováhle situace nikdy nebyla," hodnotila nyní.