MDŽ se vrací, má upozornit na nerovné postavení žen a mužů

Ženy tvoří 51 procent obyvatel Česka. Ve Sněmovně jim připadá pětina křesel, v Senátu 19 procent, v krajských zastupitelstvech pětina, v zastupitelstvech měst a obcí 27 procent. V sedmnáctičlenném kabinetu jsou tři ministryně. Ženy vydělávají v průměru zhruba o pětinu méně než muži.

Jedním z důvodů nižšího odměňování je to, že ženy pracují v oborech s nižšími příjmy a také na nižších postech. Do rozhodovacích pozic pronikají navíc obtížně. Přitom mívají vyšší vzdělání než muži.

Ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier (ČSSD) už dřív ČTK řekl, že ženy v Česku stále rovné podmínky a postavení s muži nemají, i když jim to zaručují české zákony. Zmínil právě nízké zastoupení v Parlamentu a ve vedoucích pozicích či nižší výdělky. Dienstbierův tým sepsal strategii s opatřeními, mezi nimiž byly například i kvóty pro sestavování kandidátních listin do voleb.

Mezinárodní den žen ještě před pár lety vyvolával slovní přestřelky mezi politiky. Senát několikrát navrhoval vypustit 8. březen ze seznamu významných dnů. Sněmovna to zamítla. Levicovým zákonodárcům případné vyškrtnutí MDŽ z kalendáře vadilo, podle pravicových byl den zprofanovaný z komunistické éry. Chtěli ho nahradit Svátkem matek.

V osmý březnový den roku 1908 stávkovaly newyorské švadleny kvůli těžkým pracovním podmínkám a za lepší život. Poprvé se svátek připomínal v roce 1911. Na demonstracích pak ženy žádaly volební právo a konec diskriminace v práci. OSN uznala MDŽ v roce 1975.