Austin (USA) - Lizzie Velasquezová, která je někdy nazývána "nejošklivější ženou na světě", chce natočit autobiografický dokument a bojovat tak proti šikaně. Žena trpící vzácnou nemocí nikdy nebude vážit přes 30 kilo a je slepá na jedno oko. Sama má tedy zkušenosti se šikanou a v dokumentu chce ukázat, že člověk může překonat opravdu vše, řekla v Texasu agentuře AP.
Do 31. května běží kampaň, jejímž cílem je vybrat finanční prostředky pro vznik dokumentu provizorně nazvaného "The Lizzie Project". Zatím se vybralo přes 123.000 dolarů (tedy 2,5 milionu korun), potřebná částka činí 180.000 dolarů (asi 3,6 milionu korun).
Velasquezová se proslavila loni v prosinci, když v rámci videokonferenčního programu TED Talk promluvila o svém životě. Cílem TED Talk je šířit nápady a často originální myšlenky z různých disciplín prostřednictvím krátkých proslovů. Lizzino vystoupení mělo velký ohlas a inspirovalo prý miliony diváků.
Přiznala v něm, že se jí život změnil ve věku 17 let, když si všimla, že je zachycena na na videu nazvaném "nejošklivější žena světa" umístěném na YouTube a přečetla si komentáře, které ji dokonce vyzývaly, aby skoncovala se svým životem. "Místo abych se rozplakala, rozhodla jsem se být šťastnou, uvědomila jsem si, že moje nemoc je požehnáním, díky kterému na sobě můžu pracovat a inspirovat ostatní," řekla pětadvacetiletá žena.
Ideál krásy se stále mění
V průběhu historie nám několikrát přibral a zase ubral na váze: korpulentní Věstonickou Venuši vystřídala už o něco štíhlejší Venuše Mélská, symbol antického ideálu ženy. Gotičtí umělci zase ztvárňovali ženy vyzáblé. "Souviselo to s neposkvrněným početím Panny Marie, proto se zdůrazňovala křehkost a hubenost," vysvětluje Helena Jarošová z Katedry estetiky FF UK.
K obrazu ideální gotické ženy patřila také světlá pleť. Právě neopálená pokožka zůstala znamením půvabu až do první světové války. Ještě v příručce Lidové lékařství z roku 1912 najdeme rady, jak bojovat s nežádoucím opálením: "Doporučuje se slunečník a široký klobouk, modrý závoj, vždy pak něco bílého pudru před vyjitím."
V renesanci a baroku byl ideál na dnešní poměry tlustý, zdůrazňovala se prsa, boky a břicho. "Od renesance se dostává na stůl cukr a sladkosti zůstávají ženskou pochoutkou dodnes," vysvětluje tehdejší radikální ztloustnutí Helena Jarošová. Ideál kulaté ženy přežil až do 19.století. "Ideální byla spíše boubelatější dívka, typ "krev a mlíko". Tehdy se totiž krása rovnala zdraví. Lidé měli velký strach například z tuberkulózy a nemocná samozřejmě hodně hubla," říká Pavla Vošahlíková z Historického ústavu AV ČR.
"U vdané ženy byla korpulentnost téměř nutností, což v našich zeměpisných šířkách zase nebyl takový problém, vezmeme-li v úvahu, že vdaná žena rodila rok co rok. Ve vyšších kruzích byla navíc nežádoucí jakákoliv tělesná aktivita, ostatně v korzetu to ani moc nešlo," vysvětluje Pavla Vošahlíková. Na druhou stranu se ve šlechtických kruzích, které byly ovlivněny romantismem, prosazoval ideál útlé dívky, neboť vládla představa, že noblesa je spojená s pokašláváním a průsvitností.
Mimochodem v 19.století se také za vadu na kráse považovaly brýle, které patřily až ke starší ženě, rezavé vlasy (zejména na venkově) nebo pihatý obličej.
Po první světové válce přišla do módy chlapecká postava (Miss America měla v té době míry 81-63-89) a opálení. "Na opalování měla velký vliv slavná černošská tanečnice Josefina Bakerová. Lidé začali vnímat černé tělo jako nový estetický ideál," vysvětluje Helena Jarošová.
Ve 30. a 40. letech pak byly zdůrazňovány ženské křivky (míry Miss America: 89-63-89). V roce 1942 vyšla kniha Nový lékařský rádce, v které autor popsal tehdejší ženský ideál: "Jemná stavba kostí, oblé tvary, plné, nepřevislé prsy, široké kyčle, neochlupený trup a obličej."
Ještě dlouho po druhé světové válce, kdy byl nedostatek jídla, byla plná postava považována za znak blahobytu. "Dokonce to byla jedna z mála kategorií spojujících Východ a Západ i přes železnou oponu," tvrdí socioložka Lucie Cviková. Ideálem je Marylin Monroe a míry 91-58-91. Zlom nastal v šedesátých letech, kdy se symbolem stává modelka Twiggy s mírami 79-56-81, informuje server anabell.cz s odvoláním na článek v Lidových novinách.
Související
OSN: Nejnebezpečnějším místem pro ženy je jejich domov. Ročně jich tam partneři zabijí desetitisíce
Rh faktor v těhotenství: Co se může stát, když si krev „nesedne“?
ženy , Kyberšikana , Krása
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek