Nejšerednější žena světa: Zabij se, šikanuje ji okolí. Ona se nevzdává +VIDEO

Do 31. května běží kampaň, jejímž cílem je vybrat finanční prostředky pro vznik dokumentu provizorně nazvaného "The Lizzie Project". Zatím se vybralo přes 123.000 dolarů (tedy 2,5 milionu korun), potřebná částka činí 180.000 dolarů (asi 3,6 milionu korun).

Velasquezová se proslavila loni v prosinci, když v rámci videokonferenčního programu TED Talk promluvila o svém životě. Cílem TED Talk je šířit nápady a často originální myšlenky z různých disciplín prostřednictvím krátkých proslovů. Lizzino vystoupení mělo velký ohlas a inspirovalo prý miliony diváků.

Přiznala v něm, že se jí život změnil ve věku 17 let, když si všimla, že je zachycena na na videu nazvaném "nejošklivější žena světa" umístěném na YouTube a přečetla si komentáře, které ji dokonce vyzývaly, aby skoncovala se svým životem. "Místo abych se rozplakala, rozhodla jsem se být šťastnou, uvědomila jsem si, že moje nemoc je požehnáním, díky kterému na sobě můžu pracovat a inspirovat ostatní," řekla pětadvacetiletá žena.

Zdroj: YouTube

Ideál krásy se stále mění

V průběhu historie nám několikrát přibral a zase ubral na váze: korpulentní Věstonickou Venuši vystřídala už o něco štíhlejší Venuše Mélská, symbol antického ideálu ženy. Gotičtí umělci zase ztvárňovali ženy vyzáblé. "Souviselo to s neposkvrněným početím Panny Marie, proto se zdůrazňovala křehkost a hubenost," vysvětluje Helena Jarošová z Katedry estetiky FF UK.

K obrazu ideální gotické ženy patřila také světlá pleť. Právě neopálená pokožka zůstala znamením půvabu až do první světové války. Ještě v příručce Lidové lékařství z roku 1912 najdeme rady, jak bojovat s nežádoucím opálením: "Doporučuje se slunečník a široký klobouk, modrý závoj, vždy pak něco bílého pudru před vyjitím."

V renesanci a baroku byl ideál na dnešní poměry tlustý, zdůrazňovala se prsa, boky a břicho. "Od renesance se dostává na stůl cukr a sladkosti zůstávají ženskou pochoutkou dodnes," vysvětluje tehdejší radikální ztloustnutí Helena Jarošová. Ideál kulaté ženy přežil až do 19.století. "Ideální byla spíše boubelatější dívka, typ "krev a mlíko". Tehdy se totiž krása rovnala zdraví. Lidé měli velký strach například z tuberkulózy a nemocná samozřejmě hodně hubla," říká Pavla Vošahlíková z Historického ústavu AV ČR.

"U vdané ženy byla korpulentnost téměř nutností, což v našich zeměpisných šířkách zase nebyl takový problém, vezmeme-li v úvahu, že vdaná žena rodila rok co rok. Ve vyšších kruzích byla navíc nežádoucí jakákoliv tělesná aktivita, ostatně v korzetu to ani moc nešlo," vysvětluje Pavla Vošahlíková. Na druhou stranu se ve šlechtických kruzích, které byly ovlivněny romantismem, prosazoval ideál útlé dívky, neboť vládla představa, že noblesa je spojená s pokašláváním a průsvitností.

Mimochodem v 19.století se také za vadu na kráse považovaly brýle, které patřily až ke starší ženě, rezavé vlasy (zejména na venkově) nebo pihatý obličej.

Po první světové válce přišla do módy chlapecká postava (Miss America měla v té době míry 81-63-89) a opálení. "Na opalování měla velký vliv slavná černošská tanečnice Josefina Bakerová. Lidé začali vnímat černé tělo jako nový estetický ideál," vysvětluje Helena Jarošová.

Ve 30. a 40. letech pak byly zdůrazňovány ženské křivky (míry Miss America: 89-63-89). V roce 1942 vyšla kniha Nový lékařský rádce, v které autor popsal tehdejší ženský ideál: "Jemná stavba kostí, oblé tvary, plné, nepřevislé prsy, široké kyčle, neochlupený trup a obličej."

Ještě dlouho po druhé světové válce, kdy byl nedostatek jídla, byla plná postava považována za znak blahobytu. "Dokonce to byla jedna z mála kategorií spojujících Východ a Západ i přes železnou oponu," tvrdí socioložka Lucie Cviková. Ideálem je Marylin Monroe a míry 91-58-91. Zlom nastal v šedesátých letech, kdy se symbolem stává modelka Twiggy s mírami 79-56-81, informuje server anabell.cz s odvoláním na článek v Lidových novinách.