S nemocí do práce? Sick days jsou jedním z řešení, jak nenakazit kolegy

Podzimní chladné lezavé počasí je tu a s ním přichází i období nachlazení a chřipkových onemocnění. Šíření viru vzdušnou cestou nejde nikdy zcela zabránit a zvláště v otevřených prostorech, jako jsou velké kancelářské budovy s open space kancelářemi si kolegové předávají viry téměř na počkání. Mnozí totiž chodí do práce nemocní kvůli tomu, že nechtějí ztratit peníze. První tři dny nemocenské jsou neplacené a od čtvrtého do čtrnáctého dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku.

Nachlazení je nejčastějším lidským onemocněním. Dospělý obvykle onemocní dvakrát až pětkrát za rok. A podobně je tomu i s chřipkou, kterou podle dat Ministerstva zdravotnictví každoročně onemocní 10 – 15 procent populace.  To dokládají i data VZP, která je se 6 miliony klienty největší zdravotní pojišťovnou v České republice. Z jejích statistik vyplývá, že v roce 2014 navštívili více jak 150 tisíc klientů lékaře s obyčejným nachlazením. S akutní infekcí horních cest dýchacích lékaře vyhledalo více jak 320 tisíc nemocných pojištěných u VZP a s akutním zánět průdušek to bylo přes 216 tisíc pojištěnců.

První tři dny jsou rizikové

Riziko šíření virózy je ale možné výrazně snížit či téměř eliminovat. Nemocný je nejvíce nakažlivý první dny. „Pokud je to alespoň trochu možné, rozhodně doporučuji zůstat na začátku nemoci, minimálně první tři dny, doma. Každý by měl být zodpovědný vůči svým kolegům, i vůči svému vlastnímu zdraví," říká praktická lékařka Alice Studničková. A doplňuje, že v kanceláři, kde sedí více lidí, stačí jen jedno kýchnutí, aby nemocný nakazil své kolegy.

Mezi stále oblíbenější zaměstnanecké benefity patří sick days, tedy krátkodobé volno na vyléčení, které zaměstnavatel může poskytnout nad rámec zákoníku práce. Princip zdravotního volna vychází z toho, že pro obě strany je kratší léčení výhodnější než dlouhodobá nemoc. „Nechceme, aby si zaměstnanci museli kvůli několikadennímu nachlazení k lékaři, který by jim vystavil neschopenku nebo aby si museli brát dovolenou. Naši zaměstnanci mají za rok nárok na tři sick days, " říká Martin Vejplacha, HR manažer ČSOB.

Sick days jako řešení

Krátkodobé volno na vyléčení se z dovolené neodečítá a zaměstnanci za něj dostávají mzdu. Nepřicházejí tedy o žádné peníze a mohou se doma v klidu vyležet. V ČSOB také umožňují, aby nemocný mohl pracovat z domova, pokud se na to již cítí. „Homeoffice je mezi zaměstnanci velmi oblíbený. Samozřejmě to jde jen tam, kde to pracovní náplň umožňuje a není nutná přítomnost na pracovišti," popisuje Martina Vejplacha.

Viry dokážou přežít až dva dny. Záleží jen na povrchu, kam kapénky dopadnou. „Pokud kýchnete do papírového kapesníku, vir v něm přežije až 12 hodin, je tedy lepší kapesník spláchnout do záchodu, než ho hodit do odpadkového koše, kolem kterého chodí i vaši kolegové," popisuje Studničková. Důležité je také si často mýt ruce nebo ještě lépe používat antibakteriální gely. Vir na rukou vydrží až 5 minut. I proto se nedoporučuje při kýchání či kašlání vyprsknout viry dopředu a „chytat" je do rukou, ale právě do kapesníku či v horším případě do horní poloviny paže.

V mnoha případech je tedy jen na zaměstnanci zda se rozhodne zůstat doma či nikoli. Ale v provozech jako jsou například restaurační zařízení, rozhodně není možné chodit do práce nemocný. „Pokud pracujete v jídelně či restauraci, je nutností zůstat doma a vyléčit se. V opačném případě totiž může dojít k snazšímu šíření nákazy a to rozhodně nechceme riskovat," říká Marie Hubená, výživová poradkyně a spolumajitelka jídelny Zdravíčko Chrudim.