Večerníček a do hajan. Jaký význam má dostatečný spánek dětí?

Avšak večerní ukládání dětí ke spánku má různé podoby. Jsou maminky, které si stěžují, že jejich ratolest do půlnoci neusne, a naopak zase jsou takové, které se po osmé hodině večerní mohou věnovat jiné činnosti, protože jejich dítě spí jako dudek. Co je správné?

Hlavní přednost je spojena s budoucím zdravím dětí. Děti, které mají dobrý rytmus spánku a bdění, jsou více chráněny před nebezpečím nadváhy v prvním roce života.

Američtí vědci z Penn State College of Medicine zkoumali 250 dětí spolu s jejich matkami. Výsledky studie ukázaly, že devítiměsíční děti, které chodily na lůžko kolem osmé hodiny večer, spaly o hodinu a půl více než ostatní děti jejich věku.

"Je důležité zavést již od prvních let života správné spánkové návyky, a to ze zdravotních důvodů, včetně prevence obezity, ale i z důvodů citového rozpoložení v rodině," vysvětluje hlavní autor studie Ian Paul.

Podle Italské asociace pro výzkum a výchovu v otázkách spánku Assirem spí 50 procent dětí méně než by mělo. Děti ve věku od šesti do jedenácti let by měly spát devět až 12 hodin denně. Každé třetí dítě nechtělo jít spát, 9,6 procenta mělo potíže s usínáním a z toho 7,3 procenta kvůli strachu, neklidu či úzkosti. Více než dvakrát za noc se budí 7,2 procenta dětí a 5,4 procenta z nich má problém znovu usnout. Neklidný spánek se týká 26,7 procenta případů. Nedostatečný spánek či jeho špatná kvalita se týkají 26,1 procenta dětí, které pak mají potíže se vstáváním, a 15,2 procenta dětí se budí unavených. Dalším negativním faktorem jsou dýchací problémy: 17 procent dětí chrápe, 9,7 procenta špatně dýchá a 4,6 procenta má spánkovou apnoe.

"Dopady jsou vidět jak na úrovni fyzické, tak i mentální. Během spánku se uvolňují hormony, zejména růstový. Když spí dítě málo, jeho vývoj se zpomaluje. Nedostatek spánku má také vliv na každodenní život, zejména na výkon ve škole, na schopnost soustředění. Děti, které nespí, mohou trpět zvýšenou podrážděností a často bývají považovány za problémové, ale ve skutečnosti jen nedostatečně spí. Spíme-li méně, produkujeme i méně leptinu a máme větší tendenci trpět větším hladem. Nedostatek spánku vede k tomu, že více konzumujeme pochutiny, po kterých se tloustne," uvádí předseda Assirem Pierluigi Innocenti.