Premiérská strana Smer-SD původně směřovala k „třetí cestě“ a moderní levici. Později však začal spolupracovat s nacionalistickými stranami a na změně rétoriky. Vývoj strany reflektuje pragmatické vnímaní politiky jejího předsedy.
Robert Fico, čtyřnásobný a také současný premiér Slovenska, vstoupil do vrcholné politiky prostřednictvím Strany demokratické levice (SDĽ), za kterou v roce 1992 získal mandát ve Slovenské národní radě. Jako mladý poslanec tehdy ještě netušil, že se jednou stane nejdéle sloužícím premiérem země.
Po parlamentních volbách v roce 1998 vznikla na Slovensku široká koalice, která spojila ideologicky různorodé subjekty s cílem utnout tipec období mečiarismu. Součástí této vládní koalice byla i SDĽ, v jejíchž řadách Fico získal nejvyšší počet preferenčních hlasů.
V roce 1999 se však rozhodl stranu opustit a podobně jako o mnoho let později Peter Pellegrini se stranou Hlas-SD založil vlastní politický subjekt – Smer. V rámci tehdejší koalice se zviditelnil i prohlášeními, že maďarská strana SMK usiluje o otevření diskuse o Benešových dekretech.
Ještě před vznikem „slovenské sociální demokracie“ se však Smer snažil oslovit voliče původním přívlastkem „třetí cesta“ po vzoru britských labouristů pod vedením Tonyho Blaira.
Smer přišel o konkurenci
V roce 2004 došlo k postupnému „vyluxování“ celé tehdejší politické scény od středu nalevo. Smeru se podařilo integrovat STRED, který založil bývalý člen Mečiarova HZDS Ivan Mjartan, a podobně pohltil i Stranu občanského porozumění prezidenta Rudolfa Schustera. Tím získal nejen lidský a finanční kapitál, ale také fakticky monopolizoval levicovou část spektra, což předznamenalo jeho rostoucí dominanci a několik let dlouhou etapu premiérování Roberta Fica.
Nová „sociální demokratičnost“ Smeru však netrvala dlouho. V roce 2006 vstoupil do koalice s Mečiarovým HZDS a nacionalistickou SNS pod vedením Jána Sloty. Přestože Smer původně naznačoval posun k moderní levicové straně západního střihu, spojení s HZDS a SNS bylo spíše pragmatickým než ideologickým krokem. Spolupráce s SNS však dovedla Stranu evropských socialistů k pozastavení členství Smeru – nejprve v roce 2006 a znovu v roce 2023 po obdobné koaliční spolupráci.
Tato spolupráce se ale pro HZDS a SNS ukázala jako polibek smrti. HZDS zažilo volební porážku a krátce na to zaniklo a SNS jen těsně unikla hrobařově lopatě. Smer si dokázal osvojit klíčové prvky příznačné pro obě strany – nacionalismus a paternalismus – a prezentovat je v novém šatě, čímž si zajistil nový segment voličů.
„Slovensko si vybralo cestu snižování sociálních jistot, legalizace drog a akceptace homosexuálních manželství,“ prohlásil po neúspěchu v parlamentních volbách tehdejší místopředseda HZDS Peter Sika. Zní to povědomě? A ne náhodou.
Od materialismu k idealismu
V předvolebním rozhovoru v rámci své prezidentské kandidatury v roce 2014 Robert Fico nastínil svou minulost a zázemí, přičemž zdůraznil svůj vztah ke katolické víře: „Prošel jsem svatým křtem, svatým přijímáním, dokonce i biřmováním. Kdybych si dnes měl vytvořit profil ve vztahu ke katolické církvi, možná bych dopadl lépe než kterýkoliv poslanec za KDH.“
Tento výrok však byl v příkrém rozporu s jeho dřívějšími postoji. Podle dokumentů, které Národní archiv v Praze poskytl deníku SME premiér v životopise přiloženém k přihlášce do tehdejší státostrany v roce 1984 uvedl: „Zastávám přísně ateistické stanovisko.“
Na autentičnosti premiérovi nepřidává i výrok z roku 2010: „Vím, že na všechno, co bylo do roku 1989, se ukazuje křivým prstem, že to bylo špatné. Dejme teď bokem ideologický nános a přiznejme, že prvky strategického smýšlení, plánování a vládnutí tu byly podstatně dokonalejší, než jak jsme je viděli po roce 1989.“
„Slovenská“ sociální demokracie, a žádná jiná
Podle bývalého člena Smeru Borise Zaly představovala právě migrační krize první kontakt premiéra s „orbánovským“ stylem politiky. „Zjistil, že by to mohlo fungovat i ve slovenské konzervativní společnosti,“ uvedl pro Financial Times. Tehdejší politické dění a nálady ve společnosti mu umožnily prosadit změnu ve své politické strategii a začít se řídit podle populistického manuálu, který navádí k hledáni nepřítele. Tehdy to byla unijní migrační politika, teď je to pro změnu progresivismus.
„Robert Fico byl vždy pragmatický politik. Ještě v roce 2016 tlačil na to, aby Slovensko patřilo do tzv. jádra EU,“ připomíná politolog Tomáš Dvorský pro EuroZprávy.cz. „V období covidu se ale vydal cestou radikalizace a antisystému, když pochopil, že sázka na tuto kartu ho může politicky vrátit do hry,“ dodal.
Ficův posun umožnil Smeru integrovat voliče krajně pravicové Republiky, která se po volbách v roce 2023 ocitla před bránami parlamentu. Tímto krokem si však premiér na sebe „upletl bič“. Na jednu stranu Smer vyhrál volby a nemusel se dělit o mandáty s Republikou, na druhé straně podepsal závazek, který ho přiměl k tomu, aby živil proruský sentiment určité části slovenské společnosti a ostře vystupoval vůči Západu.
V roce 2021, po odčlenění takzvané „Pelleho jedenáctky“ z mateřského Smeru a vzniku strany Hlas, Smer definitivně opustil od zbytků levicových hodnot, a ve snaze odlišit od konkurence si adoptoval přívlastek „slovenská“ sociální demokracie. Tím nejen vytyčil dělící čáru mezi jeho vnímáním sociální demokracie a „bruselskou“ sociální demokracií, ale zároveň vytvořil negativní konotaci vůči konkurenci, čímž se ještě více oddálil od dřívějšího směru.
Související

Slováci demonstrovali v desítkách měst proti Ficovi. Premiér je nechápe

Brat za brata: Slovensko znepokojuje skupina s vazbami na Rusko. Opozice ji žaluje, policie varuje
Slovensko , Robert Fico , komentář
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

S láskou. Palác ukázal nový snímek prince Williama a jeho ženy Kate
před 3 hodinami

RECENZE: Oscarová favoritka Emilia Pérez i přes žánrovou hravost selhává. Trpí neupřímností
před 4 hodinami

Ceny Anděl 2024: Akademici vybrali nominované na prestižní ocenění
před 4 hodinami

Macron se chce vložit do hry kolem Ukrajiny. Svolal summit do Paříže
před 5 hodinami

Smůla pro Hložka. Rozjetého reprezentanta zastavuje zranění nohy
před 6 hodinami

Proč došlo k tragédii ve Washingtonu? Vyšetřovatelé získali nové indicie
před 7 hodinami

Valentýnská svatba Petra Voka z Rožmberka. Mladičkou šlechtičnu si před 445 lety bral skutečně z lásky
před 8 hodinami

Pavel v Mnichově řekl, co musí Evropa udělat. Plán počítá i s Ukrajinou
před 8 hodinami

Donald Trump: Zrádce, co hází zodpovědnost za své chyby na jiné
před 9 hodinami

Hřib povede Piráty i do voleb. Prozradil, kde hodlá kandidovat
před 10 hodinami

Počasí chudé na srážky. Meteorologové poskytli výhled na další dny
před 11 hodinami

Zelenskyj chce evropskou armádu. Dohodu vyjednanou bez Kyjeva nepřijme
před 12 hodinami

Příměří v Gaze trvá. Hamás po dnech plných nejistoty propustil další rukojmí
před 13 hodinami

Scholz nevěděl o Trumpově mírovém plánu. Bílý dům už nespolupracuje ani s Němci
před 13 hodinami

Skvělý úvod biatlonového MS. Česká smíšená štafeta si dojela pro stříbro
před 14 hodinami

Motivem vraždy v Třešti nejspíš byly neshody ohledně majetku
před 15 hodinami

Zelenskyj si chce udržet americkou podporu a s ní šanci na přežití Ukrajiny
před 16 hodinami

Počasí příští týden: Do Česka míří kruté mrazy, teploty klesnou až na -15 stupňů
včera

Zelenskyj: Trump mi řekl, že Putin chce ukončit válku. Odpověděl jsem mu, že je lhář
včera
Bude lhát, pak vás zradí. Navalná varovala před vyjednáváním s Putinem
Julia Navalná, vdova po ruském opozičním lídrovi Alexeji Navalném, ostře varovala před jakýmikoliv vyjednáváními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci v pátek prohlásila, že Putin „bude lhát, podvádět a v poslední chvíli změní pravidla“.
Zdroj: Libor Novák